Šestici největších tuzemských bank loni stoupl čistý zisk meziročně o více než pětinu na 86,1 miliardy korun. Proč se navzdory tomu nedaří státu vytáhnout z nich více, než jen několik málo desítek milionů?
Zatímco před dvěma roky vykázaly domácí banky čistý zisk ve výši 70,6 miliardy, v minulém roce to bylo již o 22 procent více. Například v případě České spořitelny stoupl o 40,5 procenta na rekordních 26,2 miliardy korun, Komerční banky o 10,4 procenta na 17,2 miliardy korun a ČSOB o čtvrtinu na 18,9 miliardy korun, jak před časem informovala Česká tisková kancelář.
Česká spořitelna se ještě před čtyřmi roky vykázala čistým ziskem ve výši 14,2 miliardy. Nyní je to již téměř dvojnásobek uvedené částky. U Raiffeisenbank je situace obdobná – v roce 2021 to bylo 4,69 a minulý rok už 7,3 miliardy. V případě UniCredit Bank to zase znamenalo navýšení z 6,62 na 10,7 miliard korun.
„Celková hodnota nově financovaných projektů dosáhla 16,65 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 4,5 procenta. Výrazně pozitivních výsledků jsme dosáhli napříč všemi klíčovými sektory,“
zhodnotila pro LP-Life uplynulých dvanáct měsíců fungování celé skupiny Société Générale Equipment, kam patří i Komerční banka, obchodní ředitelka Eva Jiránková.
Banky posilují své postavení
Čísla hovoří jasnou řečí. Postavení našich bank je opravdu excelentní. A to i v mezinárodním srovnání. Důvodem, proč se finančním institucím v posledních měsících tak daří, je rostoucí ekonomika. Úrokové sazby zároveň postupně klesají, což oživuje i bankovní financování. Výrazné posílení se dotýká třeba trhu s hypotékami.
„V loňském roce došlo k oživení hypotečního trhu, který byl podpořen poklesem úrokových sazeb a zejména zlepšujícím se stavem české ekonomiky. Zároveň se díky zklidnění inflace zlepšuje celková ochota domácností investovat,”
uvedla pro LP-Life šéfka sekce bydlení v České spořitelny Petra Skrbková.
Ruku v ruce s tím se navyšuje objem uhrazených poplatků. Tyto peníze se vedle toho také často přesouvají z úročených vkladů do investičních nástrojů. Expanzi navíc umocňují poměrně velké investice do digitalizace a inovativních produktů, které mají zlepšit klientský komfort. Díky tomu banky odvádějí svým zahraničním centrálám na dividendách desítky miliard korun.
Státu jen to nejnutnější
Přesto existuje oblast, kde jsou naše finanční ústavy naopak za očekáváním. Na dani z neočekávaných mimořádných zisků totiž platí jen zlomek z toho.
Takzvané windfall tax, kterou v minulosti schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku za nadměrný zisk, se zjevně nedaří. Banky loni zaplatily na dani necelou půl miliardu korun, zjistila z dat Finanční správy Česká televize. Oproti předchozímu roku jde zároveň o zhruba třetinový pokles. Očekávalo se přitom, že stát od peněžních domů vybere přes třicet miliard. Opatření cílilo na šest největších bank na trhu, tedy na již zmiňovanou Českou spořitelnu, ČSOB a Komerční banku a dále pak také na UniCredit Bank, Monetu a Raiffeisenbank.
Daň se počítá z nadměrného zisku, který je stanoven jako rozdíl mezi základem daně v aktuálním roce a aritmetickým průměrem daňových základů za roky 2018 až 2021 navýšených o pětinu. Inspirací byla opatření, jež v roce 1981 zavedly konzervativní vlády ve Spojených státech a Velké Británii.
Její zastánci už od začátku argumentovali, že se nejedná o klasickou sektorovou daň, jež by negativně postihla celé odvětví, ale pouze o dočasnou daňovou přirážku na nadměrný zisk, který byl dosažen bez vlastního přičinění uvedených forem. Kritici naopak celému konceptu vyčítají především to, že banky našly cestu, jak uvedené odvody optimalizovat. A praxe jim dává jednoznačně za pravdu. Výpočet daně je navíc značně komplikovaný, mnohem efektivnější by proto prý bylo provázat daň s tržbami finančních institucí.
Sektorová daň prý nepomůže
Česká bankovní asociace v té souvislosti varovala před zavedením sektorové daně, která by windfall tax nahradila.
„Vyvolalo by to nejistotu, že v budoucnosti by si vláda mohla některé z dalších odvětví ekonomiky a také ho arbitrárně zdanit dle aktuálních nálad. Sektorová daň by tak mohla snížit důvěru zahraničních investorů vůči Česku a omezit příliv investic,“
vysvětlil LP-Life mluvčí asociace Radek Šalša a doplnil, že by to mělo negativní dopad na zaměstnance bank a prý i na klienty, čímž má pravděpodobně na mysli možné zdražování služeb.
Jedno je téměř jisté už teď: letošek je pro windfall tax bank konečnou navzdory tomu, že zisky bank asi překročí loňské hodnoty. Pro další roky se s ní totiž s největší pravděpodobností nepočítá.
Zdroje: autorský text, vlastní dotazování, ČTK, Česká bankovní asociace
