- CZ
- EN
- SK
Kupní síla Čechů se zlepšuje: Vyšší platy přináší rozmarné utrácení, dražší svátky a méně úspor
Přestože domácí průměrná reálná mzda už třetí čtvrtletí po sobě rostla, zůstává na tom naše kupní síla hůře, než tomu bylo před nástupem koronavirové pandemie. Podle oslovených analytiků můžeme ale v příštím roce očekávat lepší časy. Přesto si za některé potraviny či služby pravděpodobně připlatíme. Jak hluboko tedy budeme muset sáhnout do kapsy?
Češi se měli v tomto roce lépe, než tomu bylo před rokem. Reálný růst mezd dosáhl podle aktuálních dat Českého Statistického úřadu ve třetím čtvrtletí 4,6 procenta.
„Vzhledem k tomu, že letos se inflace dostala pod relativní kontrolu, rostly reálné mzdy a nezaměstnanost se příliš nezvýšila, kupní síla českých domácností se, na rozdíl od minulých dvou let, zvedla,“
řekl LP-Life analytik banky Moneta Petr Gapko.
Jen za listopad vzrostly ceny oproti loňskému o 2,8 procenta. A to zejména kvůli zdražování potravin a nealkoholických nápojů. Jediným oddílem, kde meziročně klesly, byl oddíl odívání a obuv, uvádí v té souvislosti Český statistický úřad.
Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň předvídá, že na konci letoška budou spotřebitelské ceny v průměru o 3 procenta vyšší než loni na Silvestra. K tomu je však třeba současně dodat, že se naše příjmy, jak Bartoň tvrdí, zvýšil o 7 procent. „Celkově si tak letos mohou domácnosti dovolit zhruba o 4 procenta více než loni,“ tvrdí ekonom.
Brzdou růstu je inflace
V současnosti kupní síla českých domácností odpovídá třetímu čtvrtletí roku 2018. Důvod, proč jsme si zatím nepřilepšili více, můžeme hledat v nárůstu cen.
„K inflaci, která za letošních prvních deset měsíců činila v průměru 2,4 procenta, přispěly z necelých 60 procent jádrové ceny, ve kterých jsou obsaženy jak zboží, tak služby, přičemž druhé jmenované zdražují v poslední době výrazně více. Za zbývající části letošního nárůstu celkové cenové hladiny jsou hlavně regulované složky ceny energií. V září a říjnu pak k meziroční inflaci začaly výrazněji přispívat také ceny potravin,“
vysvětlil redakci analytik Komerční banky Jaromír Gec.
Příští rok zůstává zatím s otazníkem
V příštích dvanácti měsících mají reálné mzdy dál růst. O kolik to bude, je však ještě s otazníkem. Poměrně optimisticky vidí situaci Bartoň. „Kupní síla roste více než rok a není důvod si myslet, že by měl ten zhruba 4procentní růst zpomalit či se dokonce obrátit v pokles,“ předvídá a dodává hlavní příčiny, jež k tomu mohou přispět.
„Trumpova energetická politika má šanci relativně rychle snížit světové ceny plynu a ropy. Dál budou zlevňovat máslo a vejce, protože pominou příčiny jejich dočasného zdražení,“
je přesvědčený.
Někteří jsou však o trochu skeptičtější. „Tempo růstu reálných mezd pravděpodobně bude o něco nižší než letos, když podle nás pravděpodobně, na rozdíl od letoška, nepřekoná 4 procenta,“ říká Gec.
K oslabení mzdové dynamiky by podle něho měl přispět fakt, že se reálné mzdy svým nedávným růstem přiblížily dlouhodobému trendu produktivity práce. Česká ekonomika jako celek navíc v příštím roce s ohledem na přetrvávající problémy v německém i tuzemském průmyslu poroste o méně než 2 procenta, jak tento expert tvrdí.
A co se propíše do vývoje inflace?
„Pokles cen bychom mohli vidět u elektřiny, naopak růst pravděpodobně budou ceny služeb, hlavně kvůli zvedajícím se nákladům na lidskou práci,“
tvrdí Gapko.
Na druhou stranu k nebezpečí vzestupu spotřebitelských cen pravděpodobně přispěje obnovený růst cen nemovitostí, případně přetrvávající inflace v oblasti služeb, shodují se členové bankovní rady České národní banky, jak zaznělo na její listopadové tiskové konferenci.
Začínáme opět utrácet
První data o nebývalém růstu vánočních nákupů v porovnání s loňskem pak podle Bartoně naznačují, že Češi přestali tolik spořit a začali mnohem více utrácet. To může urychlit tlak na nový růst cen spotřebního zboží.
Přesto by podle části expertů mohlo dojít k celkovému poklesu míry zdražování.
„V průměru očekáváme v příštím roce inflaci lehce pod 2procentním cílem centrální banky,“
shrnuje Gec vývoj v příštím roce.
A kdy se tedy dostaneme na úroveň kupní síly, kterou jsme měli před koronavirovou pandemií? Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil prognózuje, že na svůj vrchol z konce roku 2020 se reálné mzdy vrátí až v roce 2026, jak sdělil ČTK.
Z komentářů oslovených analytiků to vypadá, že jsme se odrazili ode dna a čekají nás postupně lepší časy. Na tom, jaký vývoj nás přesně čeká, se ale neshodnou ani tito experti.
Zdroj: autorský článek, vlastní dotazování, ČTK, ČSÚ, ČNB
