- CZ
- EN
- SK
Německou demokracii se snaží potopit radikálové z řad AfD. Obhajují Rusko a berou od něj úplatky
Německo, které bylo až doposud jednou z bašt západní demokracie, začala nahlodávat nemoc z Východu. Důvodem je rostoucí obliba politických stran, pro něž je příznačný příklon k extrémismu. Ty totiž slaví úspěch zejména na východě, tedy v zemích bývalé NDR. Část poslanců Bundestagu už proto také hovoří o návrhu na ústavní zákaz populisticky pravicové Alternativy pro Německo. Jaký lze očekávat další vývoj?
Napříč německým politickým spektrem se mluví čím dál častěji o tom, do jaké míry se některé tamní politické proudy dostávají do rozporu s ústavou země, „pokud jsou jejich cíle či chování jejich příznivců zaměřeny na omezení či odstranění svobodného a demokratického zřízení". Autorům návrhu vadí především vyjádření členů Alternativy pro Německo (AfD) na adresu migrantů či Němců s kořeny v zahraničí, ale také muslimů či pří příslušníků dalších menšin. AfD evidují již tři zemské kontrarozvědky - v Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku - jako stranu s prokazatelně extremistickými snahami, v dalších pěti je pak z krajně pravicových aktivit podezřelá.
„Spolkový úřad pro ochranu ústavy může sledovat Alternativu pro Německo a její mládežnickou organizaci Mladá alternativa pro Německo jako podezřelé případy,"
napsal k tomu například vrchní správní soud ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, jak uvedl server Ceskenoviny.cz.
O tom, že nejde pouze o problém samotného Německa ale i celého středoevropského regionu pak svědčí nejnovější vývoj v Rakousku, kde vyhráli volby populisticky pravicoví Svobodní. Šéf tamních Zelených Werner Kogler totiž už v jedné z povolebních debat naznačil, že by se mohl obdobný scénář odehrát rovněž u našich jižních sousedů.
Reemigrace a pravicová revoluce
Vraťme se ale zpět do Německa. Asi nejvíce na sebe AfD upozornila kvůli tomu, že se její zástupci zúčastnili loni v listopadu schůzky v Postupimi, aby jednali takzvané reemigraci, tedy o tom, jak ze země deportovat miliony lidí přistěhovaleckého původu. Po zveřejnění informací o schůzce se konalo mnoho velkých statisícových protestních demonstrací, jež volaly po ukončení činnosti AfD.
V září pak politici její braniborské pobočky měli být zase na tajném setkání, aby debatovali o změně režimu v Německu a pravicové revoluci. V pozvání na setkání bylo údajně napsáno, že „tato revoluce, ve smyslu převratu, obratu ve stávajícím systému hodnot, nastane." Seminář, kde byl také politik AfD Erik Ahrens známý svými výroky o tom, že je třeba „bojovat o přežití vlastní rasy", organizoval think-tank Metapol. Ten je podle odborníků sdružuje pravicově extremistické a neonacistické skupiny a strany.
Případ Bystroň
Domácí veřejnosti je pak AfD známá asi zejména kvůli případu proruského serveru Voice of Europe poslance strany Petra Bystroně. Ten se mimochodem často objevoval na setkáních se zástupci SPD a Trikolóry. Samotná SPD je také s AfD v Evropském parlamentu ve stejné frakci.
Bystroň narozený původně v Česku podle našich vyšetřovatelů plánoval, jak rozšířit vliv serveru v Evropě a s provozovatelem diskutoval o tom, co na něm má být zveřejněno. V té souvislosti existuje dokonce i nahrávka, která Bystroně zachycuje při přebírání úplatku ve výši 20 tisíc eur, tedy téměř půl milionu korun. Pražskou kancelář serveru, kterému také opakovaně dával rozhovory, prý navštívil alespoň třikrát. Jedenapadesátiletý politik přesto odmítá, že by od Ruska peníze bral.
Ruská stopa
Právě Rusko má být také tím, koho politici AfD obhajují nejčastěji. Navzdory skutečnosti, že okupuje Ukrajinu a dalším evropským zemím, včetně samotného Německa, hrozí vysláním raket či dokonce jadernými údery. Spolupředsedkyni strany Alici Weidelovou proto také více než 500 jejích stranických kolegů odměnilo na letošním stranickém sjezdu pořádaném v Essenu potleskem za slova o tom, že je v zájmu Německa i Evropy, „aby Ukrajina nepatřila do Evropské unie a do Evropy". Spolkový úřad pro ochranu ústavy pak tato pětačtyřicetiletá politička označila za „nepřítele ústavy" a vyzvala k jeho zrušení v dosavadní podobě.
Radikálové se zaměří na východ země
Zatímco na západě Německa se AfD tolik nedaří, na východě jí popularita pomalu ale jistě roste. V zářijových volbách do zemského sněmu spolkové země Braniborsko skončila druhá za vítěznou Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD). Jen několik týdnů předtím dostala ve spolkových zemích Sasko a Durynsko přes 30 procent hlasů. V Durynsku přitom dokonce zvítězila.
„Bylo to poprvé od konce nacistické éry, co nějaká krajně pravicová strana vyhrála zemské volby,"
napsal k tomu deník The New York Times a dodal, že východní Němci se přiklonili k extrémům, což lze chápat jako varovný signál o kondici německé demokracie, jak upozornil portál Ceskenoviny.cz. Ostatně podle investigativního serveru Correctiv jsou desítky členů této strany bývalými agenty místní tajné policie z dob komunistické éry Stasi, napsal server Pravda.sk.
Extremisticky laděné politické síly se pravděpodobně pokusí ještě více oslovit voliče na východě země, aby se jim volební potenciál zvýšil. Navzdory tomu, že s nimi do společného vládnutí nikdo jít nechce a tomu, že z celoněmeckého pohledu zůstává jejich vliv pořád spíše jen okrajový.
Zdroj: autorský text, Ceskenoviny.cz, Pravda.sk
