Na férovku: Fico se Evropy bojí, ta však mlčí. Nechybí čistky a estébácké praktiky

Situace na Slovensku se posunula směrem, který vzbuzuje oprávněné obavy z návratu toho nejhoršího z minulosti. Jak jinak si vysvětlit situaci, že odvolání z funkce šéfa Slovenského národního divadla doručí člověku úředník, jehož doprovází dvě gorily?

Nejde samozřejmě o návštěvu ze zoologické zahrady, ale estébáckou praktiku. Odvolání z funkce nedoprovází diskuze o kvalitě klíčové kulturní instituce, jen blábolení o nedostatku vyvěšených slovenských vlajek. Ačkoliv těžko říct, co všechno má uvedeno ředitel nejprestižnější divadelní instituce napsáno v dokumentu "Náplň práce", o formulaci dotýkající se vyvěšování slovenských vlajek tam zcela jistě nezavadíme.

Pronájem mezonetu Josefov 2+kk, Praha, Praha 1

Show property

Normální jsou na Slovensku estébácké praktiky

Zaměstnanci veřejných institucí mohou být odvolání politickým rozhodnutím. Z jednoho prostého důvodu. Zvolení politici totiž drží v rukou moc, které je z pozice běžného občana těžké odolat. Demokratické státy však mají řadu mechanismů, jak se takovýmto činům bránit. Princip je založen na vyvažování jednotlivých složek moci, kdy se navzájem omezuje a kontroluje moc výkonná, zákonodárná a soudní.

Pokud člověk dostane výpověď se zaměstnání, která není v souladu se zákoníkem práce, může se např. bránit u soudu. Zákony může vláda navrhnout, ale poslanci je musí odhlasovat. Není potřeba dodávat, že tento mechanismus je v základech řady zdlouhavých rozhodovacích procesů.

V autokratických režimech existuje naopak řada mechanismů, jak zastrašovat a potlačovat všechno a všechny, kteří se chtějí svévoli moci postavit. Když např. umělkyně Ilona Németh začala organizovat výzvu za odstoupení současné slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové (SNS), která je široce kritizována uměleckou obcí, dočkala se autorka výzvy pozvání na policii, kde se její činnost "objasňuje".

Németh se také na policejní stanici dozvěděla, že podnět na ní podala samotná ministryně. Představme si paralelu, kdy např. předseda komory českých architektů kritizuje ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, za špatně fungující digitalizaci stavebního řízení (což se reálně děje) a náhle by se vážený architekt ocitl na policejní úřadovně. Nemyslitelné? Na Slovensku, jenž je díky společné historii našim nejbližším sousedem, je to dnes normální.

Slovenští novináři mluví o normalizaci poměrů. Slovensko se po experimentech s demokracií normalizuje. Normální jsou zde estébácké praktiky, známé z časů minulého režimu. Inspiraci Ficova garnitura nehledá ani tak v zašlých komunistických časech jako spíše u režimu Vladimira Putina a Viktora Orbána.

Proč se Fico nepřidal k proruské frakci europarlamentu s Babišem a Orbánem?

Slováci si zvolili v demokratických volbách a část tamější společnosti je s uvedenými nechutnými praktikami komfortní. Zajímavé bude však sledovat jak a jestli na tuto situaci zareaguje Evropská unie. NATO už si povšimlo a přestalo sdílet se Slovenskem některé informace, jelikož příklon k největší hrozbě Severoatlantické aliance, putinovskému Rusku u tamějších politiků považuje za problém. 

EU si zakládá na právním státu a demokratických hodnotách uvnitř společenství. Pokud by nyní Slovensko usilovalo o vstup do EU, Fico by si podobné výstřelky nedovolil. Jenže Slováci se už do evropského společenství dostali a evropské státy mají svých problému dost na to, aby se zabývali vyháněním černých pasažérů, jak ukazuje příklad Maďarska. Jakkoliv je Fico zapšklý a otřesený brutálním útokem na svou osobu, neztratil zbytky politické soudnosti.

"Všichni srovnávají Roberta Fica s Andrejem Babišem a Viktorem Orbánem. Ale Fico na rozdíl od Orbána a Babiše si udržuje kontakt s Evropskou komisí i na administrativu USA. Neshodnu se s Robertem Ficem téměř na ničem, ale politicky mu to stále přemýšlí. Proto se nenechal izolovat v Patriotech,"

poukázal europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) na trochu opomíjenou záležitost Ficova vládnutí.

Zatímco doma jede Fico jako "parní válec", v Evropě chce sedět u stolu s velkými kluky a holky. To dokazuje, že evropští partneři mají sílu zdivočelé Slováky korigovat. Posílení právního státu a demokratické kultury ve středoevropských zemích byl jeden z cílů rozšiřování EU a NATO. Škoda je, že Evropa na havlovský boj za svobodu a demokracii pozapomněla.

Fico je v Evropě prozatím stále ostražitý jelikož ví, že Slovensko je bez evropských partneru před branami ekonomického kolapsu (už teď se začínají nůžky mezi Českem a Slovenskem povážlivě rozevírat). Aktuálně jsou však demokraticky smýšlející Slováci ve svém boji zcela osamoceni. Demokratické hodnoty obhajují tváři v tvář vyhazovům z práce, výslechům na policii nebo degradacím ve státní službě. V mezičase Ficova vláda osvobozuje odsouzené korupčníky.

Zdroje: denikn.sk, seznamzpravy.cz, irozhlas.cz, x.com, autorský článek, komentář