V parném letním vedru se za příjemnějšími podmínkami často utíkáme schovat do lesa, kde se ve stínu stromů člověk může nadechnout čerstvého vzduchu a odpočinout si v chladnějším mikroklimatu. Stromy a jiná zeleň má však chladivý, klimatizační efekt všude, i v rozpálených městech, kde však pro vzrostlé stromy nemusí být všude místo. Nabízí se tak kromě výstavby, umístit zeleň na fasády domů.
V teplotách, které překračují 30 stupňů celsia už má každý tendence hledat místo, kde by se před vedrem ukryl. Situace je podstatně palčivější uvnitř městských zdí. Všudypřítomný beton a asfalt akumuluje teplo a nahřívá se na vyšší teplotu než má okolní vzduch. Následně pak teplo vyzařuje a ohřívá své okolí.
Výsledkem je jev, kterému se říká městský tepelný ostrov. Definován je právě rozdílnou teplotou umělých povrchů, která kontrastuje s okolím tvořeným přirozenými povrchy. Jinými slovy, velké betonové a asfaltové plochy na termomapě kontrastují s okolím tvořeným poli, loukami a nejvíce s lesy.
Ačkoliv je teplota uvnitř městské zástavby celoročně vyšší než teplota okolní krajiny, pohledem na termomapu se i uvnitř města teploty liší. Rozdíl je zejména v oblastech s větším množstvím zeleně, jako jsou např. parky.
Stejný efekt je možné přenést na každou budovu. Nejjednodušším prvkem, jak snížit akumulaci tepla, je zvolit světlou barvu fasády oproti tmavé, ale ještě účinnějším řešením je využití klimatizačního efektu rostlin přímo "zabudovaných" do konstrukčních prvků domu. Prvním krokem tímto směrem může být zelená střecha.
"Zelené střechy se dělí na dva druhy. Intenzivní a extenzivní zelené střechy. Pod pojmem intenzivní zelená střecha si můžeme představit střešní zahradu, na níž jsou zastoupeny rozmanité druhy zeleně. extenzivní zelené střechy jsou celé pokryté různými druhy suchomilných travin, nenáročných na vodní cyklus,"
vysvětlil pro ČT expert na zelené fasády Rostislav Dvořák.
Zelené střechy nejsou ani u nás ničím výjimečným a narazit můžeme i na celé zelené fasády. Jednou z větších realizací "ozelenění" fasády budovy je areál Pavilonu enviromentálních studií České zemědělské univerzity který má na svých stěnách květináče s tisícovkami rostli, které vylepšují termoizolační vlastnosti budovy a zároveň jsou velmi výrazným estetickým prvkem budovy.
"Jsou osazeny 13 druhy trvalek o celkovém počtu 12 300 kusů. závlahu obstarává sofistikovaný systém hospodaření se srážkovou vodou,"
uvádí na realizátor zelené přestavby budovy na webu strommy.cz.
Stavba nových zelených budov je celosvětovým trendem, stejně jako nejrůznější rekonstrukce, jejichž cílem je ozelenit betonovou šeď. Aby se města vyrovnala s fenoménem tepelného ostrova, musela by se takto ozelenit většina budov, což je prozatím pouhá vize budoucnosti, jakkoliv chtěná. S globálním oteplováním planety se však může jednat o jednu ze zásadních strategií, jak se klimatickým změnám adaptovat.
S tímto cílem se do rekonstrukce betonového věžáku pustili i v hlavním městě Vietnamu, trend tak nesleduje jen vyspělý západ, ale oceňovaný projekt zelené rekonstrukce vznikl i v jedné z komunistických zemí Asie.
"Architekti během rekonstrukce očesali budovu o zbytné součásti, prosvětlili ji a přitom vytvořili řadu soukromých zákoutí. Jednotlivá patra a domácnosti oddělili girlandami rozmanité zeleně, záplavou vegetace, vertikálami ozeleněných stěn. Přidali chladivá jezírka a tůňky, element tekoucí vody tříštící se o ploché kameny, bazének. Přinesli do betonové džungle tu opravdovou. Razantně tím proměnily klima: zvýšili vlhkost a čistotu ovzduší, snížily poptávku po klimatizaci, omezili hlučnost. Nabídli lidem, stižených úmorným stereotypem města, skutečný prostor k žití,"
ocenil přínosy rekonstrukce domu v Ho Či Minově městě (dříve Saigon) architektonický web ceskestavby.cz.
V tomto směru má asi největší ambice projekt Aura, který se má realizovat v polské Poznani, jehož organizátoři zpřístupnili první vizualizace (viz úvodní foto). Bytový dům má být konstruován jako doslova vrostlý do okolního prostředí. Efektu má být dosaženo vysázením 140 000 rostlin na fasádu domu, který má poskytnout 55 bytových jednotek. I tak by mohla vypadat budoucnost, v níž člověk před letním vedrem nebude muset utíkat z města řadu kilometrů do nejbližšího lesa.
Zdroje: ČT, ceskestavby.cz, autorský článek