Zamíchat kartami na trhu s bydlením chce v metropoli její současné vedení. Jedním z dokladů těchto snah je sázka na obecní byty. V současnosti je ve správě Prahy a jednotlivých městských částí necelých 30 tisíc bytů. Do deseti let by jich zde mohlo vyrůst dalších několik tisíc, jak alespoň tvrdí záměry Pražské developerské společnosti.
„Potřeba navýšit počet městských bytů vychází z trendu, který je společný pro většinu Evropy. Tedy, že dostat se k vlastnímu bytu je stále těžší, což vyplývá i z analýzy Praha v evropském kontextu. A jak známo, v našem hlavním městě je tato situace mimořádně složitá, podobně jako například v Amsterdamu či Barceloně,“
přiznal v tiskové zprávě primátor Bohuslav Svoboda.
Důvodem, proč se Praha do záměru výstavby obecních bytů pouští, jsou rostoucí náklady a tím i snižování dostupnosti nového bydlení.
Podle některých je v metropoli dokonce nejméně dostupné bydlení v Evropě. Kritici z organizací Arnika, Re-set, Platforma pro sociální bydlení, Iniciativa nájemníků a nájemnic a Snesitelné bydlení v centru Prahy se přitom opírají o šetření serveru Politico, podle něhož je ve městě na nákup bytu o 75 m2 potřeba asi 25 ročních průměrných čistých příjmů. Podle spoluautorky dokumentu, analytičky Niny Fabšíkové, za posledních pět let cena bytů narostla o 50 procent a nájmy o 30 procent, zatímco nominální mzda se zvedla o 21 procent a reálné mzdy zohledňující inflaci dokonce o 15 procent klesly.
„Už před časem jsme vytyčili tři základní pilíře, jak řešit krizi dostupnosti bydlení v Praze. Založili jsme Pražskou developerskou společnost, která již nyní pracuje na výstavbě 8 tisíc bytů v majetku města,“
uvádí náměstek pražského primátora pro oblast územního a strategického rozvoje Petr Hlaváček. Za podstatnou považuje Hlaváček dále i koordinaci záměrů v rámci změn Územního plánu a Metodiku spoluúčasti investorů na rozvoji hlavního města Prahy, která počítá s předáváním nových bytů do vlastnictví města a městských částí.
Díky aktivitám svého vedení se město zaměřuje na některá velká rozvojová území. Patří k nim například Nové Dvory, které leží na jižním okraji Prahy. V plánu je tu výstavba více než dvou tisíce bytů. Pomoci by tomu měla i nová trasa metra D. Obdobně vysoký počet rezidenčních jednotek má nabídnout rovněž projekt na Palmovce. S nájemním bydlením v podobě řadových domů, jež by mohly sloužit k nájmu, kalkulují plány do oblasti Velkých Počernic. Ve všech třech případech probíhají práce na povolovacích procesech zmiňovaných projektů.
Obecni byty, jak tvrdí analýza Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, v současnosti využívají především sociálně slabší obyvatelé, senioři a zástupci takových klíčových profesí, jako jsou učitelé, hasiči či zdravotní sestry. Do budoucnosti se může tento okruh rozšířit.
„Policista, který pracuje v Praze, bere úplně stejnou výplatu jako policista, který pracuje v Ostravě, ale na bydlení určitě vydá výrazně více právě v hlavním městě. Tento fakt nevyhnutelně vede k tomu, že tito zaměstnanci z Prahy odcházejí do levnějších regionů v Česku. Tomu potřebujeme zamezit,“
vysvětlil LP-Life ředitel Pražské developerské společnosti Petr Urbánek.
Obecní bydlení, jak ukazuje příklad projektu z Velkých Počernic, by se navíc mohlo týkat i nájmů. Šetření Institutu totiž ukázalo, že nájemné v obecních bytech je pod celopražským cenovým průměrem. Zatímco tržní nájemné dosáhlo ve druhém čtvrtletí minulého roku podle dat zpracovaných společností Deloitte v průměru na 373 korun za m2, nejvyšší nájemné v obecním bydlení činilo tehdy ve městě jen 222 korun na m2.
„Nedostupné bydlení je v Praze často diskutovaný problém. Máme ale spočítané, že situaci by mohl pozitivně ovlivnit růst segmentu nájemního bydlení,“
potvrdil záměr ředitel Institutu Ondřej Boháč.
Ulehčit rozvoji velkoměsta by mohly i Pražské stavební předpisy, které vstoupily v platnost 1. července. Tedy od stejného dne, kdy u nás začal platit nový stavební zákon.
„Chceme vytvářet čtvrti jako Vinohrady nebo Dejvice, nikoliv pouze sídliště. Praha proto využila svého práva na vlastní stavební předpisy a v roce 2014 přišla se zásadní změnou v jejich pojetí. Tato změna spočívala v návratu k tradičním hodnotám, na nichž byla Praha urbanisticky založena, jako jsou například bloková zástavba, uliční čára nebo tradiční ulice se stromořadím,“
dodal k tomu pro LP-Life Hlaváček.
Zdroje: Magistrát hlavního města Prahy, Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, Pražská developerská společnost, vlastní dotazování