Limit výše úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) zůstává na 80 procentech. V případě mladých žadatelů do 36 let je to pak 90 procent. To je jeden z hlavních závěrů červnového jednání bankovní rady České národní banky. Experti zároveň ale také varují před nárůstem rizikových půjček.
„Bytový trh již překonal svoje dno z pololetí roku 2023,“
řekla na tiskové konferenci členka bankovní rady Karina Kubelková a dodala následující:
„V situaci postupného oživování aktivity na hypotečním a nemovitostním trhu je působení ukazatele LTV důležité pro zachování dlouhodobé stability poskytovatelů hypotečních úvěrů a domácností.“
Bankovní rada zároveň doporučila poskytovatelům úvěrů na bydlení, které nejsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti, aby se zvýšenou mírou obezřetnosti posuzovali žádosti o úvěry, u nichž ukazatel DSTI překračuje 40 procent a DTI osm ročních příjmů.
Ukazatel LTV vyjadřuje poměr mezi částkou, kterou si žadatel na koupi nemovitosti půjčuje a kupní cenou. DSTI pak značí procentní vyjádření podílu ročních průměrných výdajů žadatele o úvěr vyplývajících z jeho celkového zadlužení. DTI je zase poměr výše celkového zadlužení žadatele o úvěr a výše jeho čistého ročního příjmu.
Ředitel sekce finanční stability České národní banky Libor Holub v souvislosti s varováním před rizikovými úvěry řekl, že se centrální banka nesnaží omezit úvěrování. Bankám dává pouze varování, jak přistupovat k rizikům na trhu, který by se měl v následujících letech rychle rozvíjet. Podle něho souvisí očekávaný růst úvěrů v tomto sektoru s vládními programy zaměřenými na rekonstrukci nemovitostí a dosažení energetických úspor.
Podle Kubelkové objem hypotečních úvěrů za leden až březen letošního roku stoupl, stále však zůstává pod dlouhodobým průměrem. Holub jed přesvědčený, že uvedený ukazatel za letošek překoná minulý rok. Podle něho si tento úvěr berou především ti, kteří na něj také dosáhnou.
Centrální banka začala uvolňovat pravidla pro poskytování hypoték v minulém roce. Od loňského července zrušila povinnost pro banky uplatňovat limit DSTI a od začátku letošního roku banky nemusí uplatňovat ani limit ukazatele DTI.
Kvůli vývoji systémových rizik bankovní rada zároveň ale také rozhodla o zavedení nové systémové kapitálové rezervy ve výši 0,5 procenta, což pro banky představuje zhruba 14 miliard korun, které budou muset držet od ledna příštího roku v rezervě.
Míra těchto rizik, jak centrální banka tvrdí, se zvýšila s ohledem na geopolitické napětí a na snahy o dekarbonizaci a deglobalizaci. Domácí ekonomika patří k nejotevřenějším v Evropě.
„Rezerva posílí odolnost bankovního sektoru vůči potenciálním projevům dlouhodobějších strukturálních rizik. Ty mohou zvýšit i potenciální náklady spojené s přechodem domácí energeticky náročné ekonomiky na nízkouhlíkovou či s rostoucí intenzitou kybernetických útoků,"
uvedla Kubelková pro Českou tiskovou kancelář.
Další změnou, která bude platit, je snížení sazby proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Důvodem pro tento krok, který nabyde účinnosti na začátku července, je zejména pokles systémových rizik v bilanci bankovního sektoru.
Loni v dubnu dosáhla sazba proticyklické kapitálové rezervy vrcholu na 2,5 procenta. Poté ji centrální banka postupně snižovala až na úroveň 1,75 procenta.
Rezervu mají banky i další úvěrové instituce vytvářet jako ochranu proti rizikům, která plynou z nadměrného růstu úvěrů. V době růstu úvěrů by měly rezervu vytvářet, naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Vytváření rezervy se může projevit zpomalením růstu úvěrů, zejména těch rizikovějších. Sazba přitom platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva i obchodníky s cennými papíry.
Bankovní rada se rozhodla finanční sektor varovat před přílišným optimismem a uvolňováním podmínek pro poskytování úvěrů. Nic to ale nebrání tomu, že považuje celý sektor za poměrně stabilní a odolný proto mnoha rizikům, která na něj dopadají.
Zdroje: Česká národní banka, Česká tisková kancelář, vlastní dotazování