Podle Ministerstva pro místní rozvoj má v České republice nájemní smlouvu do dvou let přibližně 400 000 lidí, tedy necelá polovina všech nájemníků. Jaké to má důvody? Koho tyto nejčastější typy nájemních smluv postihují nejvíce a jak se na tuto problematiku dívají samotní nájemci a především pronajímatelé.
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR si nechalo v minulém roce na toto téma vypracovat reprezentativní šetření mezi nájemníky a pronajímateli, které vycházelo z údajů posledního sčítání obyvatel v roce 2021. Z něho vyplývá, že v nájmech žije přibližně pětina ze všech samostatně hospodařících domácností, tedy necelých 1,8 milionu osob. V tomto čísle je zahrnuto okolo 400 tisíc dětí do 18 let a také 240 tisíc seniorů ve věku 65 a více let.
V absolutních číslech se nejčastěji pronajímá bydlení, jak se dá očekávat, ve velkých městech – v Praze, Brně, Ostravě a v Plzni. V relativních číslech pak největší luxus mít vlastní bydlení, a tedy kde se nachází největší podíl nájemného bydlení je v Havířově (46 %), v Brně (35 %) a v Praze (32 %). Nejčastěji v nájmu žijí lidé do 40 let věku a ve městech s 50 tisíci a více obyvatel. Zpravidla se jedná o vysokoškoláky či osoby s maturitou. Sedmdesát procent z nich má nadprůměrné příjmy.
Pokud se podíváme na trh nájmů v České republice, tak 80 % trhu tvoří nabídka soukromého nájemného trhu a 20 % obecného nájemního bydlení.
Na soukromém nájemném trhu největší část nabízejí fyzické osoby, což jsou malí a střední pronajímatelé (přibližně 63 %), právnické osoby tvoří 7 %, přičemž necelou polovinu z nich tvoří bytová družstva.
Zajímavá je i struktura nájemných smluv. Nájemní smlouvu kratší, než jeden rok má podle agentury MEDIAN, která šetření prováděla, téměř 20 % nájemníků a 26 % jich má v délce do 2 let. Skoro 45 % nájemníků má pak nájemní smlouvu na dobu neurčitou.
Nájemní smlouvy na dobu určitou mají především starší lidé, kteří už svoji nájemní smlouvu uzavřeli ještě v 80. letech minulého století, kdy tento typ smluv ve výrazné většině převládal. Jedná se především o obecní a státní bydlení.
Nejistota bydlení je podle Ministerstva pro místní rozvoj jedním ze základních znaků nájemního bydlení v České republice.
Skoro 62 % dotazovaných nájemníků se smlouvou na méně, než dva roky by si ji přálo prodloužit na delší dobu nebo na neurčito. Nájemníci se smlouvou do 1 roku ji chtějí uzavřít na delší dobu dokonce v 65 % případů. Tito lidé výrazně vyjadřují nižší míru spokojenosti s bydlením. Zhruba 37 % těchto respondentů uvedlo, že mají ve stejném bytě opakovaně smlouvu na dobu určitou, skoro vždy do dvou let.
Podle studie s názvem Délka nájemních smluv a vnímaná kvalita bydlení domácností v Česku jsou kratší smlouvy do 1 roku a smlouvy na 1 až 2 roky častější u respondentů mladších 35 let. Vyšší podíl smluv na dobu neurčitou u respondentů mladších 24 let je dán dvěma faktory. Za prvé se jedná o respondenty, kteří jsou členy domácnosti nájemců (pravděpodobně děti žijící s rodiči). Za druhé se jedná o nájemce, kteří nájemní bydlení získali prostřednictvím rodiny či známých.
Smlouvy do 1 roku mají častěji oproti vyšším příjmovým skupinám domácnosti s příjmem do 23 tis. Kč.
„Opakující se smlouvy na jeden rok se týkají hlavně mladých lidí. U některých z nich to může být volba, třeba se nechtějí vázat na určité místo, mají v plánu cestovat nebo studovat v zahraničí. Pro další to ale může být dlouhodobým zdrojem nespokojenosti,“
uvádí místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Pronajímatelé uvádějí, že jejich nejvíce preferovanou dobou u nájemních smluv je do dvou let, a sice v plných 71 % případů. Obávají se především neplacení nájmu. I když dochází podle studie ke zpoždění platby nájmu jen v 7 % případů, většina nájemníků nájemní splátku po 14 dnech uhradí v plné výši a jednorázově.
Jakkoliv se reálné problémy s placením vyskytují řádově v jednotkách procent, většina pronajímatelů se těchto problémů obává a uvítala by posílení nástrojů, jak dlužné nájemné rychle a snadno vymoci.
Zkušenosti s nájemníky, kteří se odmítli vystěhovat, má v minulém roce sice jen 4 % pronajímatelů, ale plných 84 % z nich se tohoto scénáře obává.
„Obě strany nájemního vztahu si v šetřeních shodně stěžují na nejistotu – u nájemníků je vyvolávají opakující se krátkodobé smlouvy, mezi pronajímateli je zase rozšířená obava z neplatičů a neúměrné délky vyklízení. Pokud se má nájemní bydlení stát dlouhodobou, stabilní alternativou, je třeba začít otevřeně mluvit o tom, jak tyto obavy zmírnit,“ uvedl k výsledkům šetření Ivan Bartoš. „Tato debata je stále na začátku a převládají v ní emoce a různé stereotypy. Výsledky této a dalších studií z dílny Ministerstva pro místní rozvoj by jí měly dát solidní datový základ. Politice bydlení nepomůže slepé bránění nějaké ideologické pozice, ale když budeme stát pevně nohama na zemi,“ dodává ministr.
V České republice existuje Sdružení nájemníků ČR, které zajišťuje právní i jiné odborné poradenství jak pro fyzické, tak také právnické osoby, a to ve formě osobních konzultací, e-mailové poradny nebo telefonického poradenství.
Jak je vidět, Ministerstvo pro místní rozvoj, se snaží alespoň zmapovat současnou situaci na trhu s nájemným bydlením. I když by pro domácnosti jistě bylo příjemnější a jistější si pořídit vlastní bydlení, v současné složité ekonomické situaci s růstem inflace, cen pozemků a stavebních materiálů se jeví vlastní bydlení jako luxus. A tak se možnosti na vlastní bydlení ještě více vzdalují. Pak je třeba určitými kroky ještě více podpořit nájemné bydlení.
Z jakých důvodů bydlíte v pronájmu vy a jaké máte s pronájmy zkušenosti?
Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, MEDIAN, autorský text