Bankovní rada centrální banky pokračuje po více než roce a půl v dalším poklesu základní úrokové sazby. Stejně jako na začátku února ji tentokrát opět „ořezala“ o půl procentního bodu. Jako hlavní argument posloužil únorový návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli. Podle některých expertů však mohl být tento pokles ještě výraznější.
Snížení základní úrokové sazby na 5,75 procenta, která se tak mimochodem dostala na nejnižší hodnotu od května roku 2022, je bezpochyby dobrou zprávou zejména kvůli celkové stabilizaci domácí ekonomiky. Důvodem je zejména výsledek únorové míry inflace, které činila pouhá dvě procenta a byla tak dokonce oproti té lednové o 0,3 procentního bodu nižší.
Z celkových sedmi hlasovalo pro pokles sazby hned pět členů bankovní rady.
„Dva členové byly pro pokles o 0,75 procenta,“
zhodnotil aktuální poměr sil v tomto orgánu na tiskové konferenci guvernér Aleš Michl a zdůraznil, že současné rozhodnutí rozhýbe trh se spotřebitelskými úvěry či hypotékami.
A právě hypotéky mohou dále oživit poptávku po bydlení, protože hypoteční úvěry zlevní. Měsíční splátky by tak mohly klesnout o stovky korun. Nejvíce se to pravděpodobně projeví v Praze, kde je kvůli vyšší ceně nemovitostí objem uvedených úvěrů nejvyšší.
Trh s hypotékami tak může ještě více posílit a navázat na trend, který začal už v polovině loňského roku. Letos v únoru již proto také poskytly banky a stavební spořitelny úvěry na bydlení za 15,8 miliardy korun, tedy o 21 procent více než v lednu.
Jak březnové rozhodnutí bankovní rady České národní banky komentují experti?
„Ve prospěch ráznějšího kroku hovoří až nečekaně nízké hodnoty inflace z ledna a února a také celková slabost tuzemské ekonomiky. K opatrnosti naopak vybízí slabší kurz koruny a také detailnější rozklad inflačních statistik. Ten totiž ukazuje, že překvapivě rychlý ústup inflace je do značné míry tažen nepředvídatelnými položkami, jako jsou potraviny, které mohou v blízké budoucnosti stejně dobře překvapit i opačným směrem,"
řekl ČTK analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská se pak přiznala, že se přiklání k radikálnějšímu krácení. Třeba až o jedno procento.
„Jenže bankovní rada si sama tento prostor zužuje vyjádřením o opatrném snižování sazeb, ačkoliv trh byl připraven přijmout odvážnější krok dolů,"
uvedla Horská na síti X.
Kritici ale upozorňují, že pokles úrokových sazeb povede k rychlejšímu růstu cen služeb i k oslabení kurzu koruny. Každý, kdo si chce vyměnit eura na dovolenou, by si měl proto pospíšit. Navíc ruku v ruce s tím, jak se snižuje úrokový rozdíl mezi eurem a korunou, sází investoři raději na měnu, která se může opřít o větší trh. Tím pádem se pak mohou zvýšit náklady dovozcům zboží, kteří je promítnou do svých cen, což může podnítit další inflační tlaky.
Právě zdražování, zejména ve službách, zůstává pro bankéře pořád velkým strašákem, jak potvrdil i Michl na tiskové konferenci. Přesto předpokládá, že sazby budou spíše klesat.
„Rychlost dalšího snižování úrokových sazeb se bude odvíjet od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, situace na trhu práce a vývoji domácí a zahraniční poptávky,“
míní guvernér České národní banky.
„Je velmi pravděpodobné, že Česká národní banka bude v dalších měsících pokračovat v rychlém snižování úrokových sazeb a dohánět ztrátu, kterou má vůči svému vlastnímu modelu, který navíc ukazuje na potřebu stále nižších sazeb. Na konci letošního roku by se mohla dostat hlavní repo sazba pod 4 procenta,"
odhaduje následující vývoj analytik Deloitte David Marek.
Jistý vliv může mít rovněž také důvod, který Michl sice nezmínil, přesto však představuje významný celospolečenský faktor. Tím je veliká suma peněz, která na spořicích a termínovaných vkladech aktuálně leží. Pokud by tyto účty přestaly být pro lidi dostatečné výhodné, mohlo by se stát, že by peníze z nich doslova „prošustrovali“. Výsledek by byl jediný: nové zdražování.
Jisté však je, že doba vysokých úrokových sazeb je už nenávratně za námi. Nyní už záleží pouze na tom, jak rychle bude uvedený ukazatel dál klesat.
Zdroje: ČTK, ČNB, vlastní dotazování