- CZ
- EN
- SK
Putin opět prezidentem. Ze zahraničí mu k vítězství gratulovali jen diktátoři
V Rusku skončily prezidentské volby, ve kterých úřady prohlásily vítězem současného prezidenta Vladimira Putina, jiný výsledek nikdo ani neočekával. Dlouhodobé potlačování opozice, kterému se nevyhnuly ani vraždy opozičních politiků tak nenabídlo ruským voličům k volbě názorovou alternativu k Putinovi. Odpůrci režimu tak protestovali vytvořením front před volebními místnostmi, jak ve své poslední výzvě doporučoval zesnulý opoziční lídr Alexej Navalnyj.
Hlasování v ruských prezidentských volbách oficiálně skončilo v neděli v 19:00 SEČ v Kaliningradu, ruské exklávě mezi územím Polska a Litvy. Záhy ruská volební komise oznámila výsledky voleb. Po sečtení pouhé čtvrtiny hlasů bylo jasno, že dlouholetý ruský vůdce Vladimir Putin získal oficiálně kolem 87 % hlasů.
O jeho vítězství nebylo pochyb dlouho před samotným tříděním hlasováním, které probíhalo od pátku do neděle. Druhé místo pak za Putinem obsadil kandidát komunistické strany Nikolaj Charitonov se ziskem 4,6 % hlasů. Proti kremelskému vládci stáli jen 3 protikandidáti. K volbám nebyli připuštěni nejen opoziční politici, ale ani nikdo s jiným, než zcela loajálním názorem ke Kremlu, zejména co se týče kritiky ruské invaze na Ukrajinu.
V Rusku již není potřeba demokracii ani napodobovat
"Volby v Rusku proběhly bez jediného vlivného konkurenta Putina. Zdá se, že už není třeba demokracii ani napodobovat. Několik minut po uzavření volebních místností v neděli ruská Ústřední volební komise (ÚVK) oznámila, že Putin vede s 87,9 % hlasů, přičemž sečtena byla asi čtvrtina hlasovacích lístků,"
komentovala pro CNN výsledky voleb Jekatěrina Kotrikadze, vedoucí zpravodajství nezávislé ruské televize Dožď. Ta má v Rusku nejen zakázáno vysílat, ale vězení hrozí i těm, kteří poskytnou v Rusku této televizi, která nyní funguje v Evropě, jakékoliv vyjádření.
Ovlivňování volebních výsledků se stalo dlouhodobým procesem, který doprovází Putinovu vládu. Po bezprecedentním invazi Ruska na Ukrajinu dosáhla manipulace s volbami své nejintenzivnější podoby. První podezření na přímou manipulaci s volebními výsledky v roce 2011 vyvolalo v Rusku vlnu nevole, nyní je však v zemi odlišná situace.
"Obvinění z volebních podvodů vyvolalo největší protesty v novodobé historii Ruska. Do ulic vyšly desetitisíce lidí. Dnes si něco takového nelze představit. Ale všichni tito lidé nezmizeli - jen se odmlčeli. V roce 2015 zastřelili Němcova kousek od kremelských zdí. V roce 2023 byl Kara-Murza odsouzen za "velezradu" a poslán na 25 let do kolonie s maximální ostrahou,"
popsala dále Kotrikadze milníky v potlačování opozice v Rusku.
Opoziční hlasy tiše zaznívaly v odpoledních frontách
Boris Němcov a Vladimir Kara-Murza nejsou jedinými "zlikvidovanými" vnitřními nepřáteli Kremlu. Dlouholetý lídr opozice Alexej Navalnyj zemřel v krutých podmínkách sibiřské trestanecké kolonie těsně před volbami. Jeho poslední výzvu k symbolickému protestu proti moci Kremlu však řada lidí vyslyšela.
Navalnyj prostřednictvím sociálních sítí vyzval k vytvoření dlouhých front před volebními místnostmi během odpoledne posledního volebního dne. Odpolední fronty byly patrné nejen v Rusku, ale také u zahraničních ambasád, kde mohli volit Rusové žijící mimo rodnou zemi.
Dlouhá řada se tak vytvořila také před pražskou ambasádou (viz titulní foto) nebo v Berlíně, kde šla volit manželka zesnulého opozičníka, Julie Navalná. Její příchod doprovázel potlesk a skandování ruských voličů, podle svých slov Navalná vhodila do schránky lístek s dopsaným jménem svého manžela.
Pro Česko "fraška a parodie", diktátoři poslali gratulace
"Fraška a parodie. To byly ruské prezidentské volby, které ukázaly, jak současný režim potlačuje občanskou společnost, nezávislá média, opozici. Ani během voleb se Rusko neštítilo narušit suverenitu Ukrajiny. Věřím, že jednou budou Rusové hlasovat svobodně a demokraticky,"
odsoudil počínání ruského vládnoucího režimu český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na síti X. Narážel také na organizaci voleb v okupovaných oblastech Ukrajiny, kdy na průběh voleb dohlížela armáda. Ukrajina také toto počínání odmítla a prezident Zelenskyj označil volby za "nelegitimní imitaci".
Putin se však dočkal i podpory ze zahraničí. Mezi prvními byl severokorejský diktátor Kim Čong-un. Svému dlouholetému spojenci Putinovi gratuloval také venezuelský prezident Nicolás Maduro. Mandát jihoamerického prezidenta a bývalého řidiče autobusu rovněž doprovází zatýkání opozičních politiků. Nechyběla také zdravice od ministra zahraničí komunistické Kuby Bruno Rodrigueze Parrilly. K politikům autoritářských a nedemokratických režimů se pak s gratulací přidal i papež František.
Zdroje: ČTK, reuters.com, cnn.com, pravda-en-com, twitter.com, denik-n.cz, autorský text
