- CZ
- EN
- SK
Stěhuji se na místo, které okouzlilo i Bohumila Hrabala. Pestrost pražského meandru ocení velké rodiny i divocí svobodní
Pamatujete, jak se dřív říkalo, že Žižkovu a Libni zdaleka se vyhni? Dávno už neplatí, že byste tu nenašli nic zajímavého a luxusního. Je to právě Libeň, která se stává oblíbeným cílem pro všechny generace, rodiny i svobodné. A možná, že i vás na tomhle unikátním místě, odkud je to všude jen co by kamenem dohodil, uchvátí to, co na něm miloval i spisovatel Bohumil Hrabal.
Pokud vás někdy napadlo, jaké by to bylo jít po stopách Bohumila Hrabala, nevyhýbejte se Libni. Poetická zákoutí už tu sice nenajdete, ale s trochou fantazie…
Libeň v posledních letech láká
Tradiční městská čtvrť se rozprostírá v městském obvodu Praha 8, menší část pak v obvodě Praha 9. Zajímavostí je, že nádraží Libeň vlastně v Libni vůbec neleží - spadá do Vysočan. Městská část sousedí mimo jiné s Trojou, Kobylisy, Karlínem, Střížkovem, Prosekem a Žižkovem. Od Holešovic ji odděluje řeka Vltava.
V minulosti patřila k těm nejromantičtějším místům, které Praha měla. Až do druhé světové války tu navíc bylo rozsáhlé židovské město. Podle archeologických nálezů se dokonce předpokládá, že zdejší místa byla osídlena již v době kamenné.
Obchodní kolorit místo nezapře
Původně to byla vesnička - tak praví historické prameny o začátcích Libně, kterou dnes zná každý Pražák. V roce 1898 byla povýšena na město a o tři roky později připojená k Praze jako poslední předměstí ještě před vznikem Československa. Ačkoliv dnešní generaci se zdá často nepředstavitelné, že Praha v těchto místech nebyla Prahou.
Rozkládá se východně a severovýchodně od vltavského meandru. Zdejší dominantní vrchy nesou jména Bílá skála, Hájek, Labuťka, Mezihoří, Okrouhlík nebo Soví vrchy. Odjakživa měla zdejší obec řemeslný a obchodní kolorit, byla obklopená viničními a zemědělskými usedlostmi a v polovině 19. století se dokonce proměnila na průmyslové předměstí Prahy. Dodnes má ve zdejších ulicích kanceláře mnoho významných firem.
Osudový dům Bohumila Hrabala
Náměstí Bohumila Hrabala, stará synagoga, ulice Na Hrázi, divadlo… Tam všude najdete Hrabalovy stopy. Muže, kterému česká literatura vděčí za Postřižiny, Ostře sledované vlaky nebo dílo Obsluhoval jsem anglického krále.
Hrabal do svých děl ulici Na Hrázi zahrnoval často. Právě v těchto místech totiž stával dům číslo 24, zadumaným spisovatelem nazývaný Na hrázi věčnosti, kde strávil třiadvacet let. Dům byl zbouraný v 80. letech kvůli stavbě metra. Popisuje ho například v knize V rajské zahradě trpkých plodů: „Jednoho dne přejel tramvají přes Libeňský most a vystoupil na hlavní libeňské třídě. Zahnul do uličky Na Hrázi, byla mu příjemná, kráčel zvolna; po pravé ruce měl vysokou budovu, fabričku na nábytek; poslouchal příjemný zvuk cirkulárek a pásových pil a cítil piliny a mokré dříví, jejich vůně naplňovala celou ulici. Až došel k plynové lampě před domem číslo dvacet čtyři a vešel do vlhké chodby s omítkou, která se loupala jako lístkové těsto, vyšel na prosluněný dvorek, ale hned zase vešel do temného stínu domku, bývalé kovárny.“
Místo, kde se psaly dějiny
Není však zdaleka jediný, kdo je se zdejšími ulicemi spjat. Toulal se tu také výtvarník Vladimír Boudník nebo básník Karel Hlaváček. V Horní Libni se pak nacházela slavná restaurace Na Vlachovce, ale před dvěma lety došlo k její demolici.
Podepsal se tu také Libeňský mír mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem Habsburským, byla tu provozována vůbec první předměstská tramvajová trať v Praze, a dokonce byla Libeň svědkem atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ten zemřel posléze Na Bulovce. Co se v české zemi začalo dít poté, to už ví každý školák…
Kam tady vyrazit?
Park Košinka, který je v některých mapách vyznačen jako park Pod Korábem, je ideálním místem pro rodiny i romantické procházky. Najdete ho na severním svahu Libně. Od východu ho lemuje ulice Primátorská, spodní konec parku tvoří železniční trať, která vede od mostu Na Balabence dále kolem Vltavy. Najdete tu například krásné dětské hřiště nebo ekologickou stezku, ktrá potěší malé i velké. Ve spodní části je dokonce geologická expozice, kterou tvoří 10 balvanů různých hornin s popisky.
Za povšimnutí stojí také kostel sv. Vojtěcha, Grabova vila se zahradou, Libeňská sokolovna, Libeňský zámek nebo naučná stezka v Thomayerových sadech. Pozoruhodná je také betonová technická památka - klenutý můstek přes Rokytku, po kterém je běžně silniční provoz a jezdí i pražské tramvaje. V době stavby byla Libeň ještě samostatnou obcí.
Nechybí zde ani skvělé restaurace, bary, kavárny i místa, kam jít posedět na dobrou sklenku vína. Vzhledem k tomu, že se zde v poslední době intenzivně staví, se rozrůstá i nabídka služeb v okolí.
Zdroj: redakce, prahaneznama.cz, praha9.cz, Historický atlas měst
