Tvář českých rádií, Libor Bouček prozradil, jak pohlíží na současnou vládu a celkovou situaci v ČR. Popsal, proč si myslí, že je jednoduché věřit dezinformacím a lžím. Promluvil také o rodině, jak se jí stíhá věnovat a zda vede syna správným směrem.
Lidé podléhají lžím, protože je to jednoduché. Myslím si, že lidé hledají spoustu odpovědí na spoustu otázek. Když člověk odpověď vyfabuluje a nebude se ta odpověď zakládat na pravdě, může být pro ně jednodušší. Krátká vysvětlení jsou atraktivnější, že je někdy lepší to akceptovat. Odpovědi na některé otázky jsou tak složité, že je lepší přijmout tu jednoduchou a dál se tím nezaobírat.
Je to velice složitá otázka a nedá se na ni odpovědět z první dobré. Myslím si, že z globálního hlediska můžeme být vděční a šťastní za to, kde žijeme. Nejsme ohniskem velkých svárů, úroveň bohatství je také v globálním měřítku velmi dobrá. Myslím si, že bychom měli spíše přemýšlet, kam ten blahobyt investovat. Spíše si pokládat otázku, kam směřuje Evropa, a to je to důležité, a to jsou hodnoty, které je potřeba ctít.
Lidé v demokratických státech obecně svádí své problémy na vládu, to je normální. Myslím si, že je dobré použít sebereflexi na sebe a podívat se, zda správně hospodařím se svými penězi. Je normální, to svádět na vládu, děje se to pořád.
Není to negace, myslím si, že stojíme před nějakým rozhodnutím nebo zlomem. Tato doba je od konce Studené války napjatá. Zpravodajství sleduju, patří to k výbavě člověka, který má zodpovědnost za své děti. Než jsem byl na CNN Prima News, zpravodajství bylo pro mě běžné a bylo mým denním chlebem a od toho jsem nepolevil. Snažím se mít přehled.
Pohotovost, schopnost potlačit ego, všeobecný přehled a zájem o věc, kterou provází, či moderuje.
Nevím, zda je to těžké, to ať posoudí má rodina, zda je to dostatečné. Snažím se tomu dávat maximum a můj život je rozdělený na dvě části. Buď jsem v práci, nebo se svou rodinou. Spíše je těžké posoudit, zda je správné to, kam směřuji svého syna. To nevím a nikdy to vědět nebudu. To jsou otázky, na které se snažím najít odpověď.
V době ve které žijeme, o tom nepřemýšlím a zmizel mi osobní cíl a pokládám si jiné otázky. Věci, které přicházejí se snažím vykonat správně, ale že bych měl kariérní cíl, postup nebo konkrétní pořad, to ne. Nemám nic konkrétního. Dělám to, co mě čeká bezprostředně a to, co mám. Nemám profesní sen, jsou daleko důležitější věci.
zdroj: vlastní dotazování