Reálné ceny energií jsou nižší. "To nejhorší máme za sebou," říká premiér Fiala

Loni touto dobou bylo zásadní otázkou, jestli bude dostatek energie na provoz národního hospodářství a jestli bude možné vytápět obydlí stejně jako v předchozích letech. Nejistota na trhu způsobená Ruskou invazí na Ukrajinu vedla k výraznému zvýšení cen energií, která roztáčely kola rekordní inflace.

S odstupem času, kdy se podařilo nahradit výpadky v dodávkách ruských fosilních paliv a krizová situace se uklidnila, statistici z Českého statistického úřadu (ČSÚ) situaci zanalyzovali. Použili k tomu novou metodiku k výpočtu cen energií (elektřina, plyn) na českém trhu. Hlavní změna spočívá v započítání realizovaných cen (tj. kolik koncoví spotřebitelé reálně zaplatili za elektřinu a plyn) na rozdíl od původně používané metodiky, kdy se do statistiky přebíraly nabídkové ceny distributorů.

Byt na prodej na Praze 2 - 29 m², Praha 2

Show property

Česko patří reálně k nejlevnějším, nikoliv nejdražším

Jedním ze zásadních motivů, pro tuto změnu byla státní dotace, tzv. úsporný tarif, kdy obchodníci nemohli realizovat ceny přesahující stanovený cenový strop. Při přepočítání novou optikou se zjistilo, že v mezinárodním srovnání patří realizované české ceny mezi nejnižší v EU. Oproti původní metodice, která Česko v cenách elektřiny a plynu naopak řadila mezi nejdražší evropské země. Nově stanovenou metodiku schválil a převzal i Eurostat.

"Pokud nedochází k zásadním změnám na trhu, tak nabídkové ceny přibližně kopírují i ceny reálné. V turbulentní době, kdy je situace na energetickém trhu dynamická, se však rozdíl mezi nabídkovými a skutečně hrazenými cenami prohloubil. Díky nově získaným datům mohl ČSÚ na tuto situaci adekvátně reagovat a vyjít vstříc požadavkům uživatelů,"

vysvětlil předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Podle nového měření tak české domácnosti reálně zaplatily v průměru 7 607 Kč za MWh elektrické energie v nejběžnějším odběrovém pásmu a obdobně zaplatily 2 696 Kč za MWh plynu. Ve srovnání jsou tak české ceny elektřiny 7. nejnižší v EU a u plynu 10. nejnižší. V meziročním srovnání, nová metodika byla uplatněna na data od roku 2021, Češi průměrně zaplatili za jednotku elektřiny o 20 % méně než v loňském roce, ale u plynu naopak o 74 % více.

Nejdražší energie v Evropě jsou mýtus

Pokud se však data sbírala podle původní metodiky okupovala Česká republika 3. pozici mezi nejdražšími zeměmi. S novými daty se započítává těsně pod průměr Evropské unie a aktuálně platný úsporný tarif, kdy jsou energie dotovány ze státního rozpočtu, pak Česko posunuje na uvedené nejnižší pozice.

"Máme důvody k optimismu. To nejhorší máme za sebou. Těmi krizovými okamžiky jsme prošli. Všichni cítí zlepšování. To, že máme nejdražší energie v Evropě se ukazuje jako mýtus a je dobře, že se to ukázalo. Pro každé politické rozhodnutí je důležité mít správná data,"

uvedl na tiskové konferenci ČSÚ premiér Petr Fiala (ODS). Dosavadní akutní situaci se tak podle něj podařilo relativně dobře překonat, ovšem před vládou stojí další problémy, které je v návaznosti na energetickou krizi potřeba vyřešit.

"Koupili jsme zásobníky na území ČR. Plynu i elektřiny bude dostatek. Doufám, že nikdo nebude strašit české občany, že zmrznou. Zásoby jsou v lepším stavu než v loňském roce. Navíc probíhá tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech,"

dodal premiér Fiala k dalším strategickým záměrům vlády, jak se hodlá vypořádat se změnami na energetickém trhu.  

Zdroje: ČSÚ, tisková konference, hn.cz, autorský článek, redakce LP-Life.