- CZ
- EN
- SK
Děsivé nehody na Tour de France: Během vteřiny se závod mění v boj o život
Nejslavnější cyklistický závod Tour de France znovu roztočil svoje kola osudu. Tenkou hranici mezi vítězstvím a prohrou ovlivňují i pády. Ty jsou někdy tragické, jindy úsměvné, ale vždy zásadně ovlivňují, jak celý závod dopadne. Nehoda ve vysoké rychlosti v některých případech znamená i hrozbu smrti. Možná i proto je Tour de France jedna z nejsledovanějších sportovních událostí. Jaké jsou ty vůbec nejhorší nehody v historii?
Stačí jedna vteřina, jedno malé zaváhání a měsíce tvrdého tréninku jsou definitivně ztraceny. Někdy jsou na vině neukáznění diváci, kteří doslova až pod nos strkají sportovcům transparenty, vlajky apod.
Vysoká rychlost a nechráněná těla cyklistů každoročně vystavena nebezpečí, kterých na každého závodníka během závodu Tour de France čeká nespočet. Někdy umí překvapit i opravdu nečekané překážky.
Joseba Beloki
Zcela brutální den zažil cyklista Joseba Beloki v roce 2003, kdy v boji o žlutý trikot proháněl z druhého místa budoucího vítěze Louise Amstronga. Nenápadná situace v zatáčce nakonec skončila opravdu tragickým způsobem. Jen několik metrů vzdálený Amstrong se nakonec vyhnul, ale Beloki na místy mokrém povrchu nezvládl kontrolu nad svým kolem a padl ve vysoké rychlosti na pravé rameno.
Výsledkem byla zlomená stehenní kost, rameno a zápěstí. Zranění byla tak rozsáhlá, že Beloki se nestačil uzdravit ani do dalšího závodu o rok později.
Zatoulaný pes
Poněkud komický moment se stal závodníkovi Marcusu Burghardtovi v roce 2010. Ten při jedné z etap evidentně nebyl zcela soustředěn, protože narazil do nečekané překážky.
Pes, který se v klidu procházel po silnici mezi cyklisty, tak dostal opravdu tvrdou ránu předním kolem. Burghardt přepadl přes přední kolo a etapa pro něj v tu chvíli skončila. Naštěstí se ani pes ani závodník nezranili a největší škody odneslo jeho přední titanové kolo.
Na hraně života a smrti
V roce 2009 byly televizní kamery svědky opravdu drastické nehody nebohého Jense Voigta. Ten v rychlosti téměř 100 km/h nabral předním kolem malou nerovnost povrchu a spadl přímo na tvář. Jen o několik centimetrů se padajícímu tělu vyhnul skútr fotografa.
Ten by totiž mohl už tak drastickou nehodu proměnit ve smrtelnou tragédii. Voigt nakonec pád přežil, ale jeho bezvládné tělo vyděsilo všechny, kteří tyto hororové záběry viděli. Několik zlomenin tak nakonec byl hotový zázrak.
Hrdina Tour
V roce 1985 si vítězství nemohl nikdo jiný zasloužit víc než Bernard Hinault. Ten totiž dokázal posunout hranice možného zase o něco dál. Ve 14. etapě ve žlutém trikotu totiž spadl na obličej v posledním kilometru závodu. Vzhledem k tomu, že tehdy ještě fungovalo pravidlo, že závodník musí dokončit etapu a nikdo mu nesměl asistovat, tak Hinault prokázal neuvěřitelnou fyzickou odolnost.
Nechal se ošetřit lékařem a etapu dokončil. Navíc celou Tour de France se zlomeným nosem dokončil ve svém žlutém trikotu. Vzhledem k neuvěřitelnému omezení dýchacích cest se tento případ stává jedním z nejzajímavějších případů v dějinách tohoto legendárního závodu.
Auto je největší nepřítel
Ti, kdo Tour de France sledují pravidelně, jistě pamatují otřesné záběry na dva cyklisty, které poslalo auto jednoho z konkurenčních týmů do ostnatého drátu. Auto je pro závodníky vždy velkým nepřítelem a v tomto případě je z kamerových záběrů evidentní, že vina leží právě na straně řidiče tohoto automobilu.
Jeho bezohledná jízda způsobila otřesné a velmi krvavé zranění dvěma závodníkům. Johnny Hoogerland a Juan Antonio Flecha. Hlavně Hoogerlandovo zrannění na obrázcích působilo jako záběry z války. Sám závodník ještě o rok později popsal, že ho neustále trápí velké bolesti, ale také nespavost z tohoto velmi nepříjemného zážitku.
Francouzský favorit
Slavný francouzský sprinter po této události musel slíbit svojí ženě, že zásadně pozmění styl, kterým závodí.
Laurent Jalabert a dalších několik cyklistů se v roce 1994 dostali v posledních metrech etapy do kolize, kterou odnesl dokonce i přihlížející policista. Velký favorit tehdejší tour skončil s vyraženými zuby, zlomeninou lícní a klíční kosti. Příští rok docílil svého slibu a stal se z něj komplexní cyklista, který už se nesoustředí jen na sprinterské závody.
Fotograf na zabití
Představte si, že jste v čele horské etapy téměř na vrcholu a jedete si pro své největší vítězství v kariéře. V tu chvíli se z davu lidí v cestě objeví fotograf, kterému se prostě nelze vyhnout.
Nikoliv krvavý, ale pravděpodobně nejsledovanější pád potkal Giuseppeho Gueriniho v roce 1999. Srážka ho poslala na zem, ale vidina úspěchu a silná dávka adrenalinu ho i přes bolestivý pád posadila zpět do sedla a Ital se nakonec opravdu dočkal o to slavnějšího vítězství.
Mezinárodní cyklistický etapový závod je letos 110. ročníkem a řadí se mezi ty nejtěžší v historii. Start byl v Bilbau, na 3404 km dlouhé trase je jedna horská časovka a výjezdy na Tourmalet, Puy de Dome, Grand Colombier nebo Saint-Gervais Mont-Blanc.
