I přesto, že je Praha spojována spíše s historickou architekturou, kvůli které se do Čech sjíždí turisti z celého světa, v určitém období byla Praha považována za jedno z center architektury moderní, která i přes svá specifika dotváří unikátnost města a děla z Prahy opravdu jedinečné místo.
Moderní architekturu asi nejlépe popisuje právě funkcionalismus. Ten se začal více prosazovat ve 20. letech minulého století a i přesto, že svými vlastnostmi byl tento styl diametrálně odlišný od secese, která ovládla začátek století, stal se velmi rychle oblíbeným.
vysvětluje architekt Martin Brychta.
Není tedy divu, že funkcionalismus ovládl i Prahu. Za první republiky patřila Praha kromě Brna a Zlína mezi centra české, ale také evropské funkcionalistické architektury. Funkcionalismus se v Praze totiž pouze pasivně nepřijímal, ale také rozvíjel, což vedlo až k tomu, že některé z místních staveb patří mezi světovou špičku moderní architektury. Nešlo pouze o komerční nebo církevní architekturu, právě nadčasové bydlení ve funkcionalistickém stylu patřilo k velmi oblíbeným. I z toho důvodu v Praze najdeme množství významných obytných domů postavených v tomto stylu, které rozhodně stojí za zmínku.
Tehdy luxusní bydlení nabízel blok bytových domů naproti Letenské pláni v blízkosti Veletržního paláce, kterému se pro jeho robustnost začalo říkat Molotov. Ač se to možná nyní při pohledu na stavbu nemusí zdát, tehdy šlo o velký luxus. V bytech byly pokoje pro služky, některé byty zabíraly klidně celé patro. V roce 1948 se do něj nastěhovali komunisté, kteří odsud v roce 1989 mohli sledovat z balkónu pád komunistického režimu. Dům se tak stal významnou součástí historie, není tedy divu, že již od 60. let je tato stavba chráněnou památkou.
Když se právník Josef Winternitz rozmýšlel, koho nechá postavit svoji rodinnou vilu, dlouho neváhal a návrh svěřil Adolfu Loosovi. Volba byla jasná, vždyť Loos patřil k nejvýznamnějším architektům své doby. V průběhu stavby ale zemřel a projekt po něm převzal jiný architekt, Karel Lhota. Právníkova rodina ve vile žila do roku 1941, poté byla nucena nemovitost převést do vlastnictví Vystěhovaleckého fondu pro Čechy a Moravu, na vině byla rasová perzekuce. Nyní se ve vile nachází muzeum. Podobný osud potkal i Müllerovu vilu, která také musela být zestátněna. V roce 1968 byla vyhlášena kulturní památkou a nyní je ve správě Muzea hlavního města.
Když se řekne Baba, asi každý ví, kde by tuhle vilovou kolonii našel. Jde o skutečný pojem, a to nejen v Čechách, ale i ve světě. Stovky turistů si tenhle architektonický skvost při své návštěvě Prahy nenechá ujít. Mezi lety 1932-1940 zde vyrostlo 33 vilek, v té době je obývaly známé osobnosti té doby, mezi které patřil například malíř Cyril Bouda nebo tehdejší ředitel Národního divadla Stanislav Mojžíš.
Naštěstí funkcionalismus není jen minulostí a domů postavených v tomhle jedinečném stylu najdete v Praze opravdu mnoho. Některé z nich jsou navíc dostupné ke koupi. Pokud vás funkcionalismus zaujal a žádná z vil ve vyhlášené kolonii Baba zrovna není k mání, je potřeba zapátrat v jiných částech Prahy. Jedna exkluzivní vila postavená ve funkcionalistickém stylu je zrovna k mání například v Libni.
Zdroje: czechdesign.cz, primaliving.cz, prague.eu