Míra inflace je u nás nejvyšší za posledních třináct let. Ceny se skokově zvyšují. V řadě případů se jedná o výrobky a služby základní potřeby. Výraznou roli v tom hrají náklady na energie, včetně elektřiny. Plošné zdražení elektřiny přitom postihlo celý svět. Začalo již v roce loňském, ale tempo zvyšování cen poslední měsíc vzrostlo. Své stanovisko zaujaly už i vlády Španělska, Řecka, Itálie nebo Francie, česká vláda hovoří o dotacích, jimiž bude podporovat sociálně slabé rodiny již koncem letošního roku.
Podle údajů Českého statistického úřadu dosahuje inflace v Česku aktuálně více než 4 procent.
Vedle potravin na tom mají velký podíl rovněž služby spojené s bydlením. Zvyšují se v té souvislosti také ceny elektřiny.
Kvůli růstu cen emisních povolenek se očekává, že jen během podzimu a začátku příštího roku u nás vzroste cena elektřiny o zhruba 15 procent.
uvedl přitom výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Podle něho by mohlo zdražení silové elektřiny, která má na celkovou cenu výrazný vliv, dosahovat až o padesát procent! Stimulem pro další růst cen by mohl mít podle některých dopad i vývoj ekonomiky, která se bude zotavovat z pandemie a nabírat nový dech.
Poptávka po elektřině neustále roste. Jak uvádí Česká národní banka, jen za druhý kvartál tohoto roku vzrostla očištěná spotřeba elektřiny meziročně o 6,9 procenta.
Ke snížení zájmu došlo v posledním období ve větším rozsahu pouze jednou, a to v roce 2009. Tehdy se prohlubovala ekonomická krize, která zasáhla rovněž jednoho z výrazných odběratelů energie - průmyslovou výrobou.
Další, i když o mnoho kratší propad, byl zaznamenán loni na jaře v souvislosti s nástupem koronavirové pandemie. V dubnu totiž zájem poklesl o více než 12 a v květnu o 13,5 procenta. V některých dnech to bylo dokonce téměř o pětinu. Spolu s tím byla omezena i její produkce, kdy došlo k odstávkám řady klasických elektráren a následnému nárůstu cen podpůrných služeb.
Odstávky se dotkly především uhelných elektráren. V dubnu se proto také jejich výroba snížila hned o třetinu. Naopak o třetinu se zvýšila výroba v paroplynových elektrárnách. V přečerpávacích elektrárnách to bylo ještě více, jednalo se o zhruba 60procentní nárůst. Kvůli přebytku elektřiny tak celkově dodávaly elektrárny na trh více energie, než kolik bylo nasmlouváno.
Epidemie vedla současně ke krátkodobému poklesu cen CO2 povolenek, což znamená i samotné ceny elektřiny. Snaha Evropské unie urychlit snižování emisí CO2 tento trend ale opět rychle obrátila do starých kolejí. Uzavřená ekonomika postižená koronavirovým lockdownem se začala postupně otevírat a ve třetím čtvrtletí loňska pak i růst.
Kromě cen povolenek se postupně navyšují rovněž ceny fosilních paliv, které jsou pro výrobu elektřiny mnohdy nezbytné. Rozumí se tím zejména ceny uhlí a zemního plynu. U uhlí však zůstává problém s neochotou investovat do jeho další neperspektivní těžby. V případě plynu se zase jedná o souhrn více důvodů: na jedné straně jsou to ty geopolitické, jež jsou zapříčiněny neshodami velmocí okolo projektu Nord Stream, na druhé pak také pokles zásob plynu a současně i růst poptávky po zkapalněném zemním plynu v Číně. To vše vede většinu expertů k přesvědčení, že elektřina bude v dalších měsících ještě zdražovat.
V zahraničí je mnohdy situace ještě bouřlivější. Týká se to zejména Španělska, Francie, Řecka, Itálie či Velké Británie. Jen ve Španělsku je nyní cena elektřiny oproti loňskému září více než trojnásobná. V Itálii se pro třetí čtvrtletí očekává, že se ceny zvednou v průměru až o 40 procent. Některé země, jak ukazuje příklad Řecka nebo Francie, se proto snaží jít spíše cestou štědrých dotací, které mají obyvatelstvo před skokovým zdražováním uchránit. Jak ale varují experti, během zimy může být ještě hůře. Na vině je především nedostatek jak zemního plynu, tak energie z větrných elektráren.
O možných řešeních a dalším vývoji momentálně jednají zástupci jednotlivých členských států Evropské unie ve Slovinsku. Cestou dotací chce jít i současná česká vláda, která plánuje využít tzv. energetické šeky pro rodiny s nízkými příjmy a pro seniory. Ty mají být určeny nejen pro spotřebu elektřiny, ale i plynu. Podle prvních informací by tak zájemci o tyto dotace mohli získat až polovinu z celkové výše, o kterou se energie zdraží.
Vláda se přitom nechala slyšet, že do konce příštího týdne představí konkrétní možnosti podpory. Metodika a samotný systém rozdělování podpory však zatím není jasný, uvažuje se o posuzování solvence rodin dle již pobíraných sociálních dávek, zejména s ohledem na matky a otce samoživitele. Ceny energií ale i nadále porostou, proto je nasnadě obávat se toho, že zhruba 15 až 20 procent domácností nebude dlouhodobě schopných se současným růstem cen držet krok.
řekla LP-Life Jana Matoušková z Prahy.
Domácnosti se kvůli zdražování energií snaží šetřit, kde se dá. Místo energeticky náročných přímotopů dávají čím dál častěji přednost úsporným tepelným čerpadlům a novým spotřebičům s nižším příkonem. Mnozí se snaží stlačit náklady i díky přepínání jejich spotřebičů do tzv. stand-by režimu, kdy jsou tyto přístroje část dne zcela vypnuty.
Přesto spotřeba elektřiny v konečném součtu spíše roste. Důvodem je především fakt, že počet spotřebičů, jimiž bývá náš byt vybaven, spíše roste. Je celkem běžné, když máme doma hned několik televizí, počítačů nebo notebooků. Mnozí si k tomu současně ještě pořizují třeba i novou klimatizaci nebo sušičky. A právě ty jsou na spotřebu energií hodně náročné. Psychologickým faktorem je navíc všudypřítomný trend elektromobility, který se nás snaží přesvědčit, že právě elektřina je tím méně škodlivým zdrojem energie.
V dalších letech odborníci očekávají, že se u nás budou v případě výroby elektřiny prosazovat moderní technologie. Bude se jednat třeba o různé nové podoby ukládání energie nebo i změny její formy. V návaznosti na větší decentralizaci celého energetického trhu poroste rovněž význam spotřebitelů, kteří si budou více a lépe vybírat, jakou energii a jak využívat.
vysvětluje Zdeněk Boldiš, člen představenstva společnosti ČEPS.
Zdražování elektřiny se nevyhneme ani v následujících měsících. Hlouběji do kapsy si sáhne asi většina z nás. Záleží na každém, jakého dodavatele, jakou podobu dodávek si vybereme a jak budeme spotřebu kontrolovat. Je to jen na nás, jak ostatně pro LP-Life potvrdila i Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Hekšová totiž varuje:
Zdroje: ČNB, PPF Group, Lidovky.cz, TV Nova, Česká televize