Svět sleduje rozdílnou budoucnost s Trumpem nebo Harrisovou: Trumpova cla mohou stát české rodiny statisíce

Oba kandidáti nyní velice intenzivně prezentují své politické názory na volebních setkáních s příznivci stejně jako prostřednictvím jiných medií. Ovšem nad tím, jak bude vypadat vláda Trumpa nebo Harrisové, není vůbec snadné zodpovědět. 

S Donaldem Trumpem má sice svět už svou zkušenost z jeho prvního prezidentského mandátu, jenže v případě "oranžového" miliardáře se několik věcí změnilo a tak není jasné, jak by naložil se svým dalším mandátem. Jeho nepředvídatelnost je často skloňována a podtrhuje jí Trumpova snaha obklopit se výhradně loajálními spolupracovníky, kteří ho nebudou směřovat podle vlastní linie, což by přineslo rozdíl od Trumpovy první administrativy.

Luxusní penthouse na Praze 1 - 226m, Praha 1

Show property

Podobu vlády Trumpa i Harrisové určí také opomíjené volby do kongresových komor

S demokratickou kandidátkou naopak Američané nemají příliš zkušeností. Většinu života se věnovala své profesi státní zástupkyně, pak strávila jedno volební období v Senátu. Následně jako Bidenova viceprezidentka nebyla příliš viditelnou političkou, tak jak je u viceprezidentů běžné.

Pro výslednou podobu americké politiky však nejsou rozhodující jen výsledky prezidentské volby. V USA se zároveň znovu volí do Sněmovny reprezentantů (američtí poslanci mají mandát jen na dva roky) a obmění se třetina senátu. Podobně jako u prezidentských kandidátů i volby do klíčových zastupitelských institucí jsou velmi vyrovnané a není jasné, jak dopadnou. Nejspíše demokraté získají Sněmovnu a republikáni Senát, čímž si strany prohodí vedoucí role.

Tento scénář by nutil nového prezidenta ke kompromisnictví se zákonodárným sborem ovládaným protistranou, což úřadující hlavě státu vždy komplikuje prosazování svého programu. Nicméně se nedá vyloučit jednobarevné vítězství republikánů, což je v případě demokratů ještě méně pravděpodobné, ale nikoliv nemožné. Celkové výsledky voleb budou zásadním směrem k tomu, jestli se prezidentovi podaří prosadit své klíčové programové body.

Trumpova vláda může stát průměrného Čecha statisíce

V případě Donalda Trumpa jsou v prvé řadě ve hře bezprecedentně vysoká cla na dovážené zboží. Vzhledem k velikosti amerického trhu by Trumpem navrhované sazby na dovoz v desítkách procent zcela zásadně ovlivnily globální ekonomiku, včetně té české.

"Trump běžnou českou rodinu připraví o více než 360 000 Kč, o práci kvůli němu v Česku přijde zhruba 55 000 lidí. Vyplývá to z výpočtu Konfederace dánského průmyslu. Stane-li se Trump prezidentem a zavede slibovaná cla, ze zemí EU budou dle ní nejvíce poškozeny Česko a Irsko. V roce 2027 mají Trumpova cla připravit Česko o 11,61 miliardy eur, tedy 294 miliard korun. V přepočtu na obyvatele pak o 895 eur, tedy 22 700 Kč. Čtyřčlennou českou rodinu tak podle Konfederace dánského průmyslu Trump ročně připraví o 90 700 Kč, za čtyři roky své vlády pak potenciálně o takřka 363 000 Kč,"

upozornil na statistické dohady dopadů plánované Trumpovy ochranářské politiky na české hospodářství ekonom Lukáš Kovanda na X.

Investiční trhy, jímž dominují americké akcie, naopak zůstávají ve svých predikcích v klidu a prezidentské volby je nechávají paradoxně chladnými. V případě zvolení Trumpa by mohla hodnota amerických akcií ještě klidně růst.

Pro Harrisovou je klíčová podpora práva na potrat a to, že není Trump

Nicméně nikdo nedokáže tvrdit, že Trump svoje radikální sliby z kampaně bude reálně plnit. Podobně tomu je u dalšího kontroverzního Trumpova plánu na nedržení spojeneckých závazků v NATO ze strany USA, což by vedlo ke kolapsu největšího vojenského paktu světa do něhož patří i ČR.

V souvislosti s Kamalou Harrisovou je nejčastěji skloňovaný program ohledně možnosti zakazovat potraty v jednotlivých státech USA, jak rozhodl konzervativní Nejvyšší soud USA. Vítězství Kamaly Harrisové by pak bylo samozřejmě i určitou feministickou revolucí, není tajemstvím, že by se stala první ženou v nejvýznamnější politické funkci na světě.

Vzhledem k Trumpovým radikálním plánům by pak byl přístup Harrisové k "celní válce" a k NATO klíčový svou umírněností oproti svému soupeři. Nicméně i Harrisová by pokračovala v celní kontrole namířené zejména na čínské zboží, ale v kampani odmítá jejich plošnost, což by přivítala především Evropa. Nicméně současný prezident Joe Biden je v americké politice považovaný za posledního mohykána, který podporoval silné transatlantické vazby mezi USA a Evropou. Země EU se v případě jejího zvolení musí připravit na vlažnější vztah USA k evropským problémům a to i ve vztahu k Rusku.

Zdroje: usatoday.com, bbc.com, x.com, wikipedia.org, x.com, seznamzpravy.cz