SOCDEM, jak si sociální demokraté od loňského léta říkají, si na počátku října zvolila do svého čela Janu Maláčovou. Do jaké míry dostojí pověsti ženy, které kvůli nadměrnému rozdávání státních peněz neřeknou mnozí jinak než „Venezuela“? A jaké bude pod jejím vedením další směřování samotné strany? Dle jejich slov na dotaz redakce do toho musí dát všechno.
Janu Maláčovou, jež byla v bývalé Babišově vládě ministryní práce a sociálních věcí, si řada z nás pamatuje hlavně díky vysokým rozpočtovým výdajům, které se jí podařilo prosadit. Úřad totiž pod jejím vedením přišel například s výrazným navyšováním minimální mzdy, opětovným proplácením prvních tří dnů nemocenské nebo dalším nárůstem rodičovského příspěvku.
Od doby, kdy působila ve vrcholové politice, se přitom příliš nezměnila, jak ukazují její aktuální prohlášení. „Platíme si poměrně vysoké daně. Státní rozpočet spočívá na zdanění práce a spotřeby. To není na rozhodování jednotlivých ministrů, co nám laskavě dají a nedají. Je to jejich povinnost nám to zajistit,“ řekla například v televizi Nova. Nedávnou stávku justičních zaměstnanců pak komentovala následovně:
„Zaměstnancům státu přidají 1400 korun, ale sobě si politici pomohli nejvíc. Nejvýše postavení politici si polepší i o desítky tisíc korun. Když jde o to zastavit skokový nárůst platů politiků, vymlouvají se, že je na to pozdě. Když jim připadalo, že důchody rostou příliš rychle, zneužili k tomu stav legislativní nouze,“
připomněla, aniž by dodala, že nárůst platů politiků má ve srovnání se zvyšujícími se výdaji na důchodový systém z pohledu státního rozpočtu zanedbatelný dopad.
Poté, co byla na začátku října zvolena do čela SOCDEM, tedy nástupkyně bývalé sociální demokracie, vyvolalo zase poprask to, o čem si do té doby všichni dovolili jen spekulovat. Nebylo tím nic jiného než opětovné námluvy na spolupráci s českými komunisty. Vzorem pro ni je prý francouzské levicové uskupení Nová lidová fronta. Uvedená koalice sdružuje většinu tamních levicových stran - od ultralevice a komunisty přes ekologická uskupení až po sociální demokraty.
„Jsme ve fázi, kdy si říkáme, jestli se pokusíme alianci, která zabrání ožebračování lidí, vyjednat. V momentě, kdy s tím začneme a budeme znát výsledek, tak budeme řešit další kroky,"
řekla Maláčová České tiskové kanceláři zatím poněkud nejednoznačně.
I to už bylo moc na některé z těch sociálních demokratů, kteří se podíleli po roce 1989 na její obnově. Svůj odchod ze strany ohlásili třeba bývalý minstr zahraničních věcí Tomáš Petříček nebo náměstek ministra obrany Jakub Landovský. To platí rovněž pro jednu z nejvýraznějších porevolučních tváří strany Petru Buzkovou, bývalou ministryni školství, mládeže a tělovýchovy.
„V posledních letech jsem byla pasivním členem. Myslela jsem si, že ze sociální demokracie nikdy neodejdu, ale její současné směřování je bohužel takové, že už v ní zůstat nemůžu,“
uvedla pro LP-Life v té souvislosti Buzková.
Předčasné jsou podle ní zatím také úvahy, zda sociální demokraté půjdou do sněmovních voleb pod svou značkou. Jediným důvodem, proč ke sbližování s komunisty dochází, je podle ní hlavně to, aby se strana dostala opět do sněmovny.
„Nechci nikdy litovat toho, že jsem to nezkusila ještě zachránit. Kdybych nevěřila, že se to podaří, tak bych do toho nešla. Musíte mít energii, nápady, jasný plán a jeho dobré provedení. To vše se nám daří připravovat. Teď do toho dám všechno, protože sociální demokracie má téměř 150 let,“
sdělila Jana Maláčová naší redakci.
Navzdory tomu je zřejmé, že v sociální demokracii stále pokračuje boj dvou proudů s tím, že navrch má aktuálně ten prokomunistický. To ostatně již potvrdil průběh prvního předsednictva strany pod novým vedením, který proběhl 24. října. Podle kuloárních informací se na něm řešilo mnoho změn. Jak potvrdila samotná Maláčová, některé z nich prý byly dokonce „lidsky nepříjemné“. Představit si pod tím můžeme pravděpodobně i personální změny jak v Lidovém domě, tak v krajích. Čistka se může dotknout zejména těch, jimž se nový směr příliš nezamlouvá.
Ostatně někteří sociální demokraté otevřeně přiznávají, že čas teprve ukáže, zda vůbec ve straně dál zůstanou.
„Jednou jsem řekl, že umřu jako sociální demokrat. Spojení Socdem s komunisty by bylo jedním z důvodů, proč jako sociální demokrat neumřu,“
přiznal se před nedávnem v rozhovoru pro CNN Prima NEWS například náchodský starosta Jan Birke.
Tím, co pravděpodobně rozhodne o dalším osudu Jany Maláčové, budou parlamentní volby, které proběhnou příští rok na podzim. Pokud se nepodaří dostat stranu do sněmovny, může být její osud zpečetěný. Současné vyhlídky zatím moc povzbudivě nejsou - podle nejnovějšího modelu společnosti Kantar by stranu volilo jen zhruba 2,5 procenta lidí.
Zdroj: vlastní dotazování, ČTK, CNN Prima NEWS, TV Nova, Kantar CZ,