Po časech kdy růst cenové hladiny trhal rekordy se vývoj v českém hospodářství posunul do klidnějších vod. Podle posledních údajů dosáhla inflace na dvouprocentní inflační cíl České národní banky (ČNB), což je považováno za ideální hodnotu. Za poklesem je především zlevňování potravin. Úplný návrat do normálu nás však nečeká.
Termín inflace v poslední době prostoupil média ze všech stran. Není se čemu divit. Růst cenové hladiny v čase, který zároveň znamená reálný pokles kupní síly obyvatel, jak je inflace v ekonomii definována totiž utěšeně rostl v Česku řadu let nazpět.
Ideální pro hospodářství je podle ekonomu držet mírnou inflaci, tzv. stagflace totiž rovněž brzdí hospodářský růst. Hranice ideálu jsou často zmiňovaná 2 %. Na nich se ovšem české hospodářství nacházelo podle údajů ČNB naposledy v roce 2017. Do roku 2021 se pak držela mezi 2% až 3%. V roce však inflační křivka začala raketově stoupat a lámat se začala až u rekordní hodnoty 18% na konci roku 2022.
Aktuální pokles byl po dlouhém období neobvyklého zdražování napříč takřka všemi sektory ekonomiky poměrně rychlý a nyní se nachází v oněch ideálních vodách. Ovšem faktorů, které vývoj ovlivňují je celá řada a není zcela jisté, že se inflační křivka opět neposune na druhou stranu.
"Klíčové principy měnové politiky budou vyšší sazby, než na co jsme byli zvyklí v posledních deseti letech, a vyhýbat se uspěchaným a náhlým měnověpolitickým krokům a experimentům,"
uvádí a webu ČNB její guvernér Aleš Michl.
Zvýšené úrokové sazby mají inflaci právě krotit. Podle uvedeného názoru guvernéra ČNB však musíme do budoucna s dlouhodobě dražšími penězu (tj. vyšší úroky na úvěrech, např. hypotečních) než jsme byli zvyklí ještě kolem roku 2020. Zároveň však znamenají lepší úročení na spořících produktech.
"Jsem přesvědčen, že inflace se bude celý rok držet v tolerančním pásmu, ale stále nás znepokojuje její struktura. Zatímco celkovou inflaci táhne dolů pokles volatilních cen potravin a energií, ceny služeb stále rostou téměř třikrát rychleji, než bylo v obdobích cenové stability běžné. Dalším rizikem je počínající oživení na trhu s bydlením,"
varuje na stránkách ČNB člen její bankovní rady Jan Procházka.
Na rozdíl od poklesu cen potravin totiž v jiných segmentech ekonomiky zdražení nadále pokračuje. Podle jeho slov je patrné, že zejména sektor služeb se drží v určitém druhu cyklického zdražování, to může inflaci opět rozproudit. Stejně tak oživení na realitním trhu. To stálo na počátku celé neobvykle výrazné inflační vlny. Ta v Česku navíc překonala poměrně výrazně průměr Evropské unie.
"Milé překvapení: červnová #inflace na 2 % tj na středu inflačního cíle ČNB! Nečekané zlevnění potravin. Sama ČNB očekávala inflaci na 2,4 %. Služby a v nich se projevující i mzdové tlaky ale nepřestávají růst - zatím ještě “snesitelně”. Prostor pro srpnové snížení sazeb ČNB otevřeno. Naše prognóza očekává 1/4 bodu na 4,5 %. Šance, že ke konci roku bude repo (těsně) pod 4 % roste,"
komentovala situaci ohledně inflace ekonomka Helena Horská na síti X.
Nastínila také vývoj, který můžeme nejbližších měsících očekávat ve vztahu k vývoji úrokových sazeb. Ceny hypoték tak budou klesat stejně jako úroky na spořících účtech, ovšem opravdu jen velmi mírně, po čtvrtinách procenta.
"Inflace se v červnu vrátila na svůj cíl ve výši 2,0 procenta. To umožňuje dál snižovat úrokové sazby v české ekonomice. Lze však očekávat, že tempo snižování úrokových sazeb se zpomalí,"
shoduje se na prognóze také další ekonom Štěpán Křeček na síti X. Dynamický vývoj ve změnách úrokových sazeb tak ekonomové neočekávají a shodují se s guvernérem ČNB, že si musíme zvykat v tomto ohledu na jiné hodnoty, než jaké jsme znali před příchodem inflační krize.
Zdroje: ČNB, st24.cesketelevize.cz, x.com, autorský článek