Penze by mohly zaplatit český jaderný boom. Státní garance je v investičním světě podle ekonomů docela hlavolam

Úpravy parametrů možnosti odchodu do důchodu, zejména prodloužení doby aktivního profesního života, nemusí být finálním řešením nedobrého stavu systému tuzemských penzí. Demografická data jsou neúprosná a se stárnutím populace současný důchodový systém, postavený na průběžném financování, není udržitelný.

Současné návrhy z pera ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by mohly napomoci vrátit systém, který se nyní nachází v minusu ve vyšších desítkách miliard, zpět do rovnováhy. Ovšem za cenu prodlužování věku odchodu do penze a také poklesu procentuálního podílu penze na průměrné mzdě v hospodářství.

Mezonetový zařízený byt 5+kk na pronájem-Praha, Praha 1

Show property

Energetická transformace by mohla zajistit vyšší důchody

S demografickou krizí se vyrovnávají všechny země v Evropě a řada z nich situaci penzistů zlepšila pomocí důchodové reformy, postavené na individuálním spoření peněz. I čeští občané si odkládají prostředky prostřednictvím penzijního připojištění na dobrovolné bázi. Ačkoliv stát tento finanční produkt dotuje, jeho reálné zhodnocení je velmi nízké a zpravidla se úroky na "penzijkách" pohybují do 2 %.

Zatímco investice do akcií i dluhopisů nabízejí podstatně vyšší výnos, je s nimi spojeno i riziko, že v některých letech skončí jejich hospodaření v záporných hodnotách. Nicméně řada fondů vykazuje dlouhodobou ziskovost, jenže právě nebezpečí ztráty je záležitost, která blokuje možnost větší ziskovosti pro současné penzijní připojištění. Stát ztráty, byť dočasné, totiž správcům těchto peněz zakazuje.

Jednou z variant, jak investovat "na důchod" a zároveň zaručit, že investoři v podobě budoucích penzistů o své peníze nepřijdou je varianta, že by bylo možné stát se drobným investorem státních infrastrukturních projektů. Ačkoliv se hovoří o různých možnostem, např. i investování do výstavby dálniční sítě, v tomto ohledu je výzvou číslo jedna energetická transformace. 

Přechod na čisté energie otevřel u českých politiků myšlenku na výstavbu dalších jaderných reaktorů, které by poskytly stabilní zdroj elektrické energie na místo uhelných elektráren. Ty čeká nevyhnutelné ukončení provozu v příštích několika letech. Poptávka po elektřině navíc s elektrifikací osobní dopravy poroste. V současnosti 40 % české elektřiny pochází z uhlí a skoro stejné množství elektřiny poskytují jaderné elektrárny v Temelíně a Dukovanech.

Státní garance v investicích přináší docela hlavolam

Současná vláda by tendr na nový jaderný blok v Dukovanech ráda rozšířila na celkem 4 nové bloky. Ty by se stavěly nejen v Dukovanech, ale i v Temelíně. Jenže se jedná o finančně extrémně nákladnou investici. Cenu je obtížné predikovat, ale mohla by se vyšplhat až na astronomickou částku jednoho biliónu korun. Takový úvěr je problematicky i pro takového věřitele, jakým je stát.

Čeští politici však vidí v propojení investic do energetiky a navýšení ziskovosti penzijního připojištění synergii napříč opozicí i vládní koalicí. Jeden z opozičních lídrů hnutí ANO Karel Havlíček vidí stát jako jistého garanta zaplacení úvěru i s úroky pro české investory/penzisty, jak uvedl pro ČT.

"Garance je vždy spojená s morálním hazardem. Jakmile dáte někam garanci, okamžitě likvidujete motivaci lidí, neboť ví, že jejich chyby zaplatí někdo jiný, tj. daňový poplatník. U penzijních fondů je naopak nutné požadavek každoročního kladného výnosu odstranit. Kvůli tomu jsou jejich strategie velmi konzervativní a nevyhovující pro lidi spořící si na penzi,"

vysvětlil ekonom David Marek paradoxnost fungování státní garance v investičním světě pro Hospodářské noviny.

"Ono vůbec tvářit se, že snížím cenu elektřiny z nové jaderné elektrárny tím, že úrok z půjček bude platit daňový poplatník nikoli spotřebitel elektřiny je bezva hlavolam,"

doplnil ho odborník na energetiku Michal Šnobr na síti X.

Zdroje: x.com, novinky.cz, seznamzpravy.cz, wikipedia.org, hn.cz, generalipenze.cz, ČT,  autorský článek