Extremismu v Česku dominuje antisystémové hnutí. Útočí na Ukrajince, Romy, LBTQ+ komunitu i Petra Pavla

Každá demokratická společnost má ve svém středu své kritiky, kteří přecházejí k extrémním názorům, mnohdy na hranici zákona. Podle aktuálních zjištění Ministerstva vnitra (MV) však extrémistická hnutí, dlouhodobě působící v Česku jsou ve výrazném útlumu. Příčinou není ztráta důvěry v nedemokratickou ideologii, ale proměna rámce v němž svůj postoj vyjadřují. Místo tradičních extrémistických značek se prosazuje tzv. antisystémový kontext.

Tradičně bychom hledali pravicový extrémismus ve více či méně rasistických hnutích, z nichž jsou jednoznačně nejznámější skinheads. Rasistická subkultura se vyznačuje specifickým oblečením a oholenou hlavou, výrazný příklon mají "kožené hlavy" k (neo)nacismu.

Prodej slunného bytu 3+kk, Praha 2 - 104, Praha 2

Show property

Komunisté i skinheadi ustupují antisystémovému hnutí

Z druhé strany se levicoví extrémisté sdružovali a sdružují pod vlajkou komunismu. Přestože Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) opustila po posledních volbách český Parlament, právě na ní se levicoví extrémisté v ČR navazují. Jak uvádí zpráva MV, někteří její členové čelí i trestnímu stíhání. Např. Josef Skála, bývalý místopředseda KSČM, byl odsouzen podmíněnému trestu za schvalování a ospravedlňování genocidy, když zpochybnil v rádiu Svobodná Evropa masakr polských důstojníků a intelektuálu v Katyni sovětskou NKVD během 2. světové války.

Jak zmínění skinheads, tak komunisté jsou však v současnosti vytlačování na okraj nově vznikajícím extremismem, pro který se v současnosti etabluje název "antisystémové hnutí".

"V roce 2023 pokračoval trend započatý koronavirovou pandemií, kdy na extremistické scéně dominuje takzvané antisystémové hnutí. Jeho představitelé nedůvěřují demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Mezi témata, která hnutí účelově zneužívalo, patří zdražování, energetická a migrační krize, ruská agrese na Ukrajinu nebo konflikt na Blízkém východě,"

udává zpráva MV o extrémismu za rok 2023. 

Ačkoliv hnutí má řadu podporovatelů, co se týká jeho vlastní organizace, je velmi roztříštěné. Svým způsobem integruje nesouměřitelné extrémisty z opačných pólů politického spektra, na druhou stranu dosahují jen omezené shody na kritice současného politického systému, ovšem jejich názorová východiska jsou značně odlišná. Oslovit však dokáží také zájemce, které bychom v minulosti za extrémisty neoznačovali.

„Toto hnutí zneužívá strachu lidí, kteří jsou nespokojeni s ekonomickou či politickou situací nebo jsou vystrašení inflací. Často jim pak nabízí jednoduchá, radikální a líbivá řešení,“

vysvětluje ministr vnitra Vít Rakušan v kontextu zprávy, koho antisystémové hnutí slovuje.

Kvazi-mediální scéna útočí i na prezidenta Petra Pavla

V Česku také neubývá rasistický a xenofobních názorů cílených na migranty, Romy, Ukrajince, muslimy, židy a členy LGBT+ komunity. MV si všimlo i nárůstů antisemitistických nálad. Proti těmto projevům v řadě případů zasahovala i policie. Situace kopíruje trend vyvolaný konfliktem v Pásmu Gazy, ale rozhodně v ČR nedosahuje takových rozměrů, jako např. na amerických univerzitách.

Antisystémové postoje mají svou oporu na internetové kvazi-mediální scéně. Prostřednictvím zde publikovaných informací dochází k rozdmýchávání antisystémových nálad, napětí a nedůvěry v demokratické řízení společnosti.

"Kvazi-mediální scéna dokáže účelově využívat i nenávistných sdělení namířených proti dalším skupinám. Podkopává systém liberální demokracie jako takový, vymezuje se proti vládě a ukotvení státu v rámci mezinárodního demokratického společenství. Často se objevuje narativ o různých „vlastizrádcích“, kteří Česko údajně zaprodali v zahraničí, jsou zahraničními loutkami apod. Do myšlenkové mozaiky kvazimediální scény nezapadají např. názory prezidenta Petra Pavla. V souvislosti s prezidentskou volbou tak proti němu byla generována řada dezinformací,"

analyzuje zpráva ve svém textu působení těchto médií.

Do jejich hledáčku se dostal rychle i prezident Petr Pavel, který zvítězil v posledních volbách rekordním ziskem hlasů a těší se tak mimořádné popularitě, což z něj činí cíl pro zmíněná média.

V průběhu roku 2023 policie řešila celkem 181 trestných činů s nenávistným podtextem. Stíhala 98 osob, nejčastěji se jednalo o trestný čin proti skupině obyvatel a proti jednotlivci. Nejvíce nenávistně motivovaných skutků a nejvíce stíhaných osob zaznamenala policie v Praze.

Zdroje: MV ČR, vzajemnesouziti.cz, cnn.com, wikipedia.org, autorský článek