Libeňský most nesl v minulosti jméno primátora i diktátora. Nyní ho čeká rekonstrukce

Hlavní město Praha se vine kolem řeky Vltavy a dominuje mu řada mostů, které jsou zároveň mimořádnými architektonickými památkami. Středověký Karlův most je určitě ten nejznámější, ale z moderních mostů každý Pražan zná především Libeňský most.

Stavba byla uvedena do provozu v roce 1928, kdy nahradila starší provizorní dřevěný most. Architekti objekt někdy nazývají Libeňské soumostí, jelikož se v praxi jedná o šest mostů pospojovaných dohromady, aby infrastrukturně propojily vltavský levý břeh s pravým.

Pronájem luxusního bytu 3+kk Pařížská, Praha, Praha 1

Show property

Problémy mostu jsou známy desetiletí

Jeho autorem je jeden z nejslavnějších českých architektů 20. století, Pavel Janák. Známý je především díky průkopnictví v aplikací kubistických prvků v architektuře. Sám most je někdy označován za jediný kubistický most na světě a díky tomu byl zapsán mezi české kulturní památky. Jeho historická hodnota je nesporná, ovšem dlouhodobě přinášela problémy s opravou jeho technického stavu.

"Libeňský most, který dříve nesl také jméno Baxův nebo Stalingradský, je dnes v bídném technickém stavu. Stačí se jen projít z jednoho břehu na druhý a prohlédnout si zespoda mostovku a i laikovi musí být jasné, že dílo, které nikdy neprošlo rekonstrukcí, je na tom hodně špatně. Betonová konstrukce je popraskaná, ocelová výztuž místy obnažená a zkorodovaná. Není to záležitost posledních let, problémy jsou známy už po desetiletí,"

psal pro Lidové noviny už v roce 2016 historik architektury Zdeněk Lukeš o špatném technickém stavu mostu.

Nyní radní hlavního města Prahy schválili novou architektonickou studii na rekonstrukci mostu a jeho okolí architekta Pavla Teje. Plán zahrnuje stavební záměry v okolí a respektuje původní Janákova řešení.

Chystá komplexní rekonstrukce, vznikne zelená zóna pro volný čas 

"V případě Libeňského mostu nejde jen opravu samotného mostu přes řeku s kubistickými prvky, ale o komplexní rekonstrukci celého soumostí od Manin po Palmovku v délce 1 200 metrů, a to včetně stavby protipovodňových opatření. Proměníme i nejbližší okolí Libeňského mostu, který bude k sobě Pražany lákat nejen svou krásou, ale také novými místy pro odpočinek a trávení volného času. Prostory pod trámovými konstrukcemi z Janákových dochovaných skic nabídnou kavárny, obchůdky a další služby. Počítáme i s novými přístupy k řece,"

uvedl Zdeněk Hřib, náměstek primátora hl. m. Prahy a radní pro dopravu.

Plánovaná rekonstrukce se tak zaměřuje nejen na řešení technického stavu mostu, ale zároveň by měla upravit i jeho nejbližší okolí. Jedním z cílů stavebních plánů podpořených pražskými politiky je uzpůsobit okolí mostu na místo k trávení volného času.

"Území rozvíjíme jako funkční celek. S projektem opravy mostu souběžně pracujeme také na revitalizaci Rohanského ostrova, který se stane zelenou zónou pro volný čas, sport i kulturu. Chystáme také novou čtvrť na Palmovce a spolu s ní přeměnu nedostavěného torza místní radnice na sídlo evropské agentury kosmického výzkumu. To vše jsou jednotlivé díly, které dohromady vedou k lepšímu a obyvatelnějšímu městu,"

představil další plány s městskou výstavbou Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje, který je profesí rovněž architekt.

Statické analýzy současného stavu Libeňského mostu však potvrdily obavy o jeho špatném stavu a stávající klenby tak nahradí replika konstrukce obloukových částí se zachováním vizuálního stylu podle návrhu architekta Pavla Janáka na dosavadních pilířích ve Vltavě. Čtyři oblouky původního mostu pak nahradí čtyři vetknuté betonové oblouky v každém poli.

Dále se bude muset rovněž upravit tramvajová trať a komunikace v okolí. Pro místní i návštěvníky je pak zajímavá úprava protipovodňových opatření, která umožní i trávení volného času, obdobně jak ji známe z populární pražské náplavky. Přímo v mostních opěrkám bude prostor pro občanskou vybavenost jako jsou kavárny, obchody, služby nebo skatepark. 

Zdroje: ipraha.cz, lidovky.cz, wikipedia.org, TZ hl. m. Praha, autorský článek