Inflace je jedním z nejskloňovanějších termínů posledních let. Procentuální hodnota, která odráží statistický nárůst spotřebitelských cen, však může mít i poměrně neobvyklé podoby. Jednou z nich je "schrinkflace", fenomén, kdy výrobci mění množství prodávaného produktu v jednom balení. Přestože musí prodejci uvádět u výrobků také ceny za tzv. měrné jednotky, i tak marketingové strategie počítají s tím, že si změn zákazník nevšimne. Jeden zahraniční prodejní řetězec originálně vyjádřil nesouhlas s touto problematickou obchodní praktikou.
Komplikace spojené s růstem spotřebitelských cen přinesly starosti nejen českým domácnostem, ale i obchodníkům a výrobcům. Potravinářům se s vysokým růstem cen energií způsobených invazí Ruska na Ukrajinu podařilo poměrně dobře vypořádat a navýšit zisky. Spotřebitelé na to pochopitelně doplatili, ovšem inflace aktuálně klesá, a tak si můžou oddechnout.
Podle dat Eurostatu, který srovnává ekonomickou situaci v jednotlivých zemích Evropské unie, už několik měsíců v řadě v Česku inflace klesá. V záři dosahovala 8,3 % oproti srpnovým 10,2 %. Evropský průměr je aktuálně na 4,9% a v eurozóně (tj. země platící Eurem) inflace klesla "jen" na 4,3 %. Kvůli vysokých schodkům veřejných financí posledních českých vlád a přesycenému trhu práce, je tuzemský nárůst spotřebitelských cen podstatně vyšší než v Evropě, ovšem k inflačnímu cíli ČNB v podobě 2 % má poměrně daleko i Evropský průměr.
Ačkoliv se o inflaci hovoří v médiích s železnou pravidelností, každý detailně neví, o co se jedná. Jde o dlouhodobě měřenou cenu spotřebního koše, který zahrnuje přibližně 700 produktů, jimž je přiřazena různá váha v inflačním koši. Složení inflačního koše určují statistici podle zvyklostí průměrné domácnosti, tudíž se reálné zdražování dotkne každé peněženky trochu jinak.
Ačkoliv inflace podle statistického spotřebního koše opravdu klesá, do kapes zákazníků míří skrytý inflační trend. V zahraničí se pro něj ustálil termín "shrinkflation", což bychom mohli přeložit jako "inflace scvrkáváním". Jde o obchodní praktiku, kdy prodejci manipulují s reálným množstvím prodaného zboží v jednom balení a povinně uváděná gramáž produktu změní svou hodnotu.
Fenomén je nejnázorněji vysvětlitelný na příkladu z praxe. Dlouhá desetiletí jsme byli zvykli nakupovat základní balení margarinu v kelímku, který obsahoval 500 gramů výrobku z rostlinného tuku. Ačkoliv se na první pohled velikost krabiček nezměnila, nyní v obchodech nejčastěji uvidíme balení, které obsahuje 400 gramů výrobku.
Zároveň výrobci nabízí např. extra velké rodinné balení 950 g anebo menší 250 g, spoléhají při tom na to, že ne každý si pečlivě přečte informaci o ceně za tzv. měrnou jednotku (v tomto případě 100g) a vybere si striktně podle nejvýhodnější ceny právě za měrnou jednotku. Přestože menším písmem, od roku 2014 musí ceny v měrných jednotkách uvádět všichni obchodníci.
"Zmenšování balení při ponechání původní ceny je jednou z forem inflace. Výrobci samozřejmě mají právo, aby si určili, jak velká balení budou vyrábět. Problém však spočívá v tom, že mnozí spotřebitelé výrobky kupují v domnění, že jsou stále stejné,"
vysvětlil na síti X (dříve Twitter) ekonom Štěpán Křeček, jaké obchodně-etické otazníky visí nad trendem nenadálé změny velikosti balení u produktů nabízených v obchodech.
Ačkoliv provozovatelé českých supermarketů jsou světovým unikátem v pohybu s cenami prostřednictvím slevových akcí, "shrinkflace" rozhodně není jen českým specifikem a je zásadním problémem i v zahraničí. Jak upozorňují experti, jde při tom o promyšlenou a sofistikovanou činnost ze strany obchodníků.
"Po-té, co jsou produkty opakovaně redukovány na velikosti, výrobce přijde s novou, větší verzí původního produktu - někdy s nějakým atraktivním novým názvem,"
popsal postup pro BBC právník a znalec spotřebitelského prostředí Edgar Dworsky, který se zabývá edukací ve spotřebitelském chování směrem k obraně vůči problematickým obchodním praktikám několik desítek let. Zmínil také typické produkty, u nichž můžeme očekávat projevy "shrinkflace".
Číslo jedna jsou v tomto ohledu bramborové lupínky. Dworsky zmínil konkrétně firmu Lays, kdy výrobce dlouhodobě zmenšoval velikost balení, aby mohl přijít s novým marketingovým trikem a nabídnout opět větší balení, tentokrát jako "party size". Nově je také podle experta tento trend dobře pozorovatelný také u toaletního papíru.
Ve Francii se však proti této praktice kriticky nepostavili jen odborníci na spotřebitelský trh. V obchodním řetězci Carrefour vylepili pracovníci cedulky, které informují o redukci zboží v jednom balení s nadpisem "shrinkflation".
"Očividně je záměrem stigmatizace těchto produktů cesta, jak sdělit výrobcům, aby se zamysleli nad jejich cenovou politikou,"
uvedl pro BBC Stefan Bompais, ředitel komunikace Carrefouru. Firma se tak snaží tlačit nejen na zmenšování balení, ale i na cenovou politiku výrobců, ti totiž zájem na snižování cenové hladiny s poklesem inflace nemají.
"Tato praxe snižování objemů přichází od výrobců, kteří se snaží alespoň vizuálně udržet nižší cenu, aby vyšší cena původní velikosti balení neodrazovala zákazníky od koupě jejich výrobků a neinspirovala zákazníky k přechodu na levnější alternativu se stejnou kvalitou, například k privátním značkám obchodních řetězců, které jsou často o 15-20 % levnější právě kvůli tomu, že zákazník nemusí platit příplatek za „značku“ výrobce,"
poukázal na praktiky výrobců v českém kontextu pro LP-Life Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky.
Zdroje: bbc.com, e15.cz, seznamzpravy.cz, podnikatel.cz, twitter.com, marketplace.org, lidovky.cz, vlastní dotazování, autorský článek