Přezdívá se mu nový Pafko, protože se po něm stal přednostou III. chirurgické kliniky motolské nemocnice a také vedoucím českého programu transplantace plic. Profesor Robert Lischke vyzdvihuje krásu plic a poodhaluje v rozhovoru co obnáší jejich transplantace. Na nové plíce se čeká zhruba 170 dní, ale má to háček. Pokud totiž někdo nesplňuje vhodné parametry, tak si může počkat déle. „Pokud budete mít skupinu nula, kdy nemůžete dostat orgán jiný než nula a budete mít velmi malý vzrůst, tak třeba 160ti centimetrová žena s krevní skupinou 0, bude čekat rok,“ uvedl.
Mou specializací je hrudní chirurgie. Opravujeme tady všechny orgány v hrudní dutině. Kromě srdce, tomu se věnují kardiochirurgové. U nás děláme plíce, jícen, hrudní stěnu mezi hrudí a provádíme transplantace plic.
Obecně je to metoda, která je indikovaná u pacientů, kteří jsou v terminální fázi svého respiračního selhání a očekávaná doba jejich přežití asi 12 až 18 měsíců. Transplantaci podstupují většinou pacienti, kteří jsou na kyslíku, mají velmi špatnou kvalitu života a transplantace plic je jediná možnost po vyčerpání všech konzervativních možností léčby. Transplantace vliv zcela zásadně změní kvalitu života a prodlouží život.
Hlavním důvodem k transplantaci plic jsou 4 základní diagnózy. Je to chronická obstrukční choroba, bronchopulmonální rozedma plic, velká skupina pacientů s takzvanými intersticiálními plicními procesy, plicní fibrózy a tak dále. Také jsou to mladí pacienti s cystickou fibrózou a pacienti s idiopatickou plicní hypertenzí. To je spíše kardiologické onemocnění, onemocnění plicní tepny.
Dá se těmto nemocem předejít?
U plic často hraje roli kouření, naši pacienti jsou často bývalí kuřáci. U skupiny pacientů s plicní fibrózou je nulová možnost, jak tomu předejít, rovněž cystická fibróza. Jedná se o dědičné onemocnění. Rovněž idiopatická plicní hypertenze je něco, co v žádném případě neovlivníte.
U většiny případů zákrok trvá okolo 7 hodin. V naprosté většině spíše 5 nebo 6 hodin. Samozřejmě i pod 5 hodin - od kůže do kůže od řezu, od zašití kůže to nejde moc udělat, takže minimálně těch 5 hodin. Může to trvat ale 10, 12 hodin.
Záleží, zda hodnotíme celý celosvětový soubor od roku 1985, kdy se ty transplantace začaly celosvětově provádět. Samozřejmě, ty data jsou k dispozici až do dneška. Nebo jestli hodnotíme ten poslední úsek třeba posledních 5 let, tak ty výsledky jsou daleko lepší. Vždy se hodnotí jednoleté přežití, tříleté, pětileté, desetileté. To jednoleté přežívání by se teď mělo pohybovat nad 80 %, pětileté nad 60 %, desetileté asi na 30 %.
Ta operace sama o sobě je velmi složitá, nemusíte přežít řadu daleko jednodušších operací. Pacienti jsou velmi polymorbidní, mají řadu dalších nemocí, nicméně ty krátkodobé výsledky, třeba v našem centru, se pohybují okolo přežívání 96 %. Takže to, že operaci přežijete, je téměř jisté, ale pak nastupuje problém, který je po každé transplantaci každého orgánu. Kdy jde o balanc mezi tím, aby vaše tělo a váš imunitní systém dostatečně akceptoval cizí orgán a v důsledku té imunosuprese, kterou je potřeba navodit u každého pacienta, tak všichni ti pacienti mají vyšší riziko infekce. Pacienti tedy mohou zemřít na nějakou infekční komplikaci, ať už virovou, bakteriální, či mykotickou. Nebo v pomalém důsledku dochází k odhalování štěpu a ten štěp ztrácí svou funkci a pak je řešením transplantace.
To je důležitá otázka. Abychom mohli transplantovat, musíme mít orgán a ten orgán musíme získat. Máme je od dárců orgánů, což jsou v naprosté většině pacienti, u kterých je prokázána smrt mozku a jejich srdce tluče a jejich orgány fungují. Pokud je prokázána smrt mozku, tak můžeme odebrat srdce, plíce, ledviny, játra, slinivku břišní a ostatní tkáně, ty poté použijeme k transplantacím. A pak ještě další skupina dárců, u kterých dojde k zástavě oběhu, to jsou takzvaní dárci se zástavou oběhu.
Pacient je důkladně vyšetřen, aby byly vyloučeny všechny možné kontraindikace, které by bránily úspěšnému provedení transplantace plic. A pokud je tedy shledán jako vhodný kandidát pro transplantaci, tak je zařazen na čekací listinu. Čekací listina se dělí podle krevních skupin a pacient musí čekat. Na řadu nepřichází ten pacient, který čeká nejdéle.
Faktor času není rozhodující, je to podle toho, který pacient to nejvíce potřebuje. Takže máme takový skórovací systém, který přesně odhaduje a stanovuje vážnost onemocnění, a tedy ti nejurputnější pacienti mají přednost před pacienty, o kterých podle toho systému věříme, že mohou čekat déle.
V našem centru asi 170 dnů, což je časový medián. Záleží ale na tom, jakou máte krevní skupinu a záleží na tom, jakou máte velikost své pleurální dutiny.
Obecně, když máte nějakou běžnou krevní skupinu, jako je třeba “A” máte velkou hrudní dutinu, budete čekat velmi krátce. Pokud budete mít skupinu “0”, kdy nemůžete dostat orgán jiný než 0 a budete mít velmi malý vzrůst, tak třeba 160ti centimetrová žena s krevní skupinou 0, bude čekat rok.
Ano, je plně hrazena.
Na toto úplně nedokážu odpovědět, protože to je velmi individuální a ta domácí péče má svá pravidla. Je potřeba se tady zeptat ošetřujících lékařů, kteří ty pacienty znají a řeší ty úhrady. Je pravda, že řada přístrojů se musí řešit individuálně. O tom úplně přesně nemám přehled, ale transplantace plic obecně jako metoda je hrazená pro každého pacienta v České republice.